Výživa ve sportu

Recenze

Ještě před třiceti lety chyběly zdravotníkům i sportovcům zcela základní informace o vztahu mezi příjmem potravy, tělesnou zdatností a sportovním výkonem. Teprve v posledních desetiletích vznikl vědní obor sportovní výživa jako významný přínos pro obor sportovního lékařství. Předložená publikace se věnuje všem požadavkům výživy při tělesné zátěži, individuálnímu i kolektivnímu sportu vzhledem k věku a pohlaví. Je rozdělena do tří částí.

První oddíl publikace je věnován požadavkům organismu sportovce na výživu při tréninku s cílem, aby nastoupil v nejlepší dosažitelné formě. Trénink a sportovní soutěže představují množství aktivit s různými energetickými nároky. Proto jsou uvedeny faktory, které určují energetickou potřebu sportovců při závodním i rekreačním sportu k příjmu energie při různých druzích sportů, nároků na růst nebo změnu tělesné hmotnosti, při stanovení individuální energetické potřeby u mužů i u žen!

Využití živin je dáno svalovou činností dle intenzity a trvání zátěže a trénovanosti sportovce. Je uvedena strategie nabídky sacharidů, tuků, bílkovin, vitaminů i minerálů s vysoce odborným rozborem a posouzením nutnosti eventuální suplementace příslušných živin, především opět pro základ vhodného jídelníčku sportovce podle specifických potřeb a rozvrhu tréninku a soutěží. (U příjmu bílkovin je nutno předcházet dlouhodobé negativní bilanci. Silový trénink vede k nárůstu svalové hmoty, proto musí být vždy bílkoviny biologicky dostupné adekvátním přísunem potravou, nikoliv však jejich nadměrným přívodem! Ten sice není škodlivý, ale také není přínosný.) Velká pozornost je věnována potřebě tekutin. Voda je považována za »němou živinu«, její snížený přívod (nebo velké ztráty např. pocením) má nepříznivý vliv na fyzický výkon i celkový zdravotní stav.

Druhá část je věnována výživě při soutěžích a zahrnuje speciální postupy před závodem, v jeho průběhu a po výkonu v úzké spolupráci se sportovcem. Pro sportovce je vždy nutno začít závod s nejvyšší možnou zásobou tekutin (300-400 ml) a během výkonu je pozvolna doplňovat. Rovněž je nutno před vytrvalostním závodem navýšit zásoby sacharidů (zásoba glykogenu oddaluje vyčerpání organismu, jídlo 1-4 hod. před závodem rovněž doplňuje zásoby svalového a jaterního glykogenu). Fyzická zátěž může působit zažívací obtíže, které musí řešit odborník. Důležitá je rovněž znalost výživových postupů zabraňujících narušení energetické a vodní rovnováhy nejen pro podaný výkon, ale i pro oddálení únavy.

Třetí část se věnuje hodnocení nutričního stavu a nároků na praktickou stránku výživy sportovců. Komplexní posouzení stavu výživy, zhodnocení jídelníčku sportovce, biochemické a krevní testy, rozbor moči a klinické posouzení fyzického stavu by se mělo stát podkladem pro praktické složení jídelníčku dle individuálních potřeb sportovce. Nechybí ani upozornění na potravinové doplňky slibující zlepšení výkonnosti, které ve většině případů nemají pro zdravého jedince žádný význam, některé jsou dokonce škodlivé. Užíváním některých potravinových doplňků se může sportovec dostat k nechtěnému pozitivnímu dopingovému testu (anabolické steroidy). Praktická třetí část je doplněna ukázkami jídelníčků. Uvedeny jsou rovněž specifické nutriční potřeby sportovkyň, specifické otázky výživy u diabetiků a výživová doporučení při různých specifických podmínkách prostředí (cesty, aklimatizace, pobyt a trénink v horku apod.).

Kapitoly jsou doplněny odbornou literaturou, grafy, cennými kazuistikami a komentáři odborníků.

Význam výživy se u sportovců projeví na každé úrovni sportu. Proto také předkládaná publikace velice záslužným způsobem doplňuje učebnice a četné příručky věnované sportovní medicíně. O publikaci budou určitě mít zájem dietologové, sportovní lékaři, trenéři, sportovci, ale i jejich rodinní příslušníci.

MUDr. Olga Wildová