Multidetektorová výpočetní tomografie srdce

Recenze

Tomu, kdo sleduje publikační aktivitu Oddělení zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni, nemohla uniknout nejnovější monografie pracovníků tohoto oddělení. Nemohlo mu ale také uniknout trvale modernizované technické vybavení pracoviště. Oboje dávalo předpoklady k práci i publikační činnosti vysoké odborné úrovně. O ní svědčí nejen odborná časopisecká sdělení, ale i několik odborných monografií.

V roce 2009 vydali autoři J. Ferda, H. Mírka, J. Baxa monografii Multidetektorová výpočetní tomografie (Galén, 2009). Kniha o rozsahu 230 stran s 410 obrázky a 66 tabulkami vycházela z bohaté zkušenosti autorů s využitím multidetektorové výpočetní tomografie. Nyní, po třech letech, vychází kniha věnovaná této technice při vyšetřování srdce. Je založena nejen na zkušenosti s 5000 vyšetřeními srdce, ale i se systémy všech generací multidetektorové výpočetní tomografie. Autoři pracovali s různými přístroji: s tomografem šestnáctiřadým, šedesátičtyřřadým, dvouzdrojovým první generace (dvouzdrojové CT bylo uvedeno do praxe v roce 2005) i dvouzdrojovým druhé generace. Mají tedy mimořádné zkušenosti.

Kniha je rozdělena do obecné a speciální části. Obecná část (67 s.) se zabývá technickými otázkami, problémy při provádění vyšetření, zpracováním dat (nastavení a editace rekonstrukční fáze, multifázové, multiplanární, MIP a VRT), hodnocením nálezů, archivací dat ad. Ve speciální části (131 s.) je pojednáno 66 patologických stavů, které je možné nalézt na myokardu, chlopenním aparátu, koronárních tepnách a plicních žilách. Jsou prezentovány nálezy rutinní i raritní. Vlastní text je bohatě ilustrován barevnými obrázky (nepravé barvy), jsou velmi dobré až výborné kvality, většinou dva na každé straně knihy. Možná by k snadnější orientaci (zvláště pro méně zkušené) přispěly popisky některých srdečních struktur.

Od uvedení CT do praxe uplynulo již 41 let (1. října 1971 laboratoře EMI), dnešní CT přístroje se těm prvním podobají jen tvarem. Rotační čas těch moderních je 0,28 s a časové rozlišení 75 ms. Celé srdce neskenují s radiační dávkou 1mSv (rutinní RTG srdce a plic vyžaduje 0,02-0,2 mSv).

Výpočetní tomografie, podobně jako magnetická rezonance a ultrasonografie, posunuly zobrazovací metody lidského těla vpřed skutečně revolučním způsobem. Již proto je vhodné tuto knihu o multidetektorové výpočetní tomografii, zvláště když má tak vysokou informační hodnotu, přivítat.

Komu knihu doporučit? Především pracovníkům oddělení zobrazovacích metod, ale nejen jim. Měli by se s ní seznámit i kardiologové a kardiochirurgové, protože jim umožní správně (a hospodárně) tuto přínosnou metodu indikovat.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.