Smyčcem / Háta H.

Recenze

MANŽELÉ HAVLOVI PŘICHÁZEJÍ S NOVÝM A ROZMÁCHLÝM GAMBISTICKÝM PROJEKTEM

Jako další titul v ediční řadě Olivovníky vydává nakladatelství Galén dvojalbum Ireny a Vojtěcha Havlových. DvojCD obsahuje jednak nové album Smyčcem/Viola da gamba a dále na druhém CD nahrávku z roku 1990 Háta H.

Nové CD Smyčcem/Viola da gamba z roku 2010 nabízí skladby Havlových pro 2, 4, 6 a 18 viol da gamba. Tyto skladby pro barokní smyčcové nástroje viola da gamba alt a viola da gamba tenor vznikaly v průběhu dvaceti let společné práce dua a jsou poprvé vydány v této vícehlasé podobě. Druhé CD přináší reedici známé a léta nedostupné desky Háta H., která vyšla v roce 1990 v nakladatelství Primus.

Duo manželů Havlových vystupuje jako jednolitý umělecký subjekt, jehož tvorba se dá nejpřesněji charakterizovat jako relaxační a meditační hudba. Hudba Havlových je velmi poetická, ve svých kompozicích využívají nejrůznější hudební nástroje, nejčastěji violoncello, violy da gamba, klavír, zvony, tibetské mísy a jiné. Hudební kariéra Ireny a Vojtěcha Havlových začala v polovině 80. let v experimentální formaci Capella Antiqua e Moderna. V druhé polovině 80. let spolupracovali s písničkářem Oldřichem Janotou a od roku 1990 začali vydávat svoje vlastní desky - jednou z prvních byla i nyní reeditovaná Háta H. V 90. letech Havlovi navštívili několikrát Indii a z této inspirace vznikla řada nahrávek a dva autorské filmy. Ve filmových projektech pokračovali (Tajemná Gamelánie), vytvořili i hudbu ke dvěma celovečerním filmům (Cesta pustým lesem, režie Ivan Vojnár; Hranice stínů, režie Martin Miller) a podíleli se na řadě dokumentů. Spolupracovali s mnoha předními avantgardními výtvarníky a divadelníky, např. s Radkem Pilařem, Petrem Niklem a Janou Svobodovou, i s předními hudebníky Oldřichem Janotou, Janem Jeřábkem, Alanem Vitoušem, Tonym Ackermanem, Jiřím Stivínem, Vlastislavem Matouškem aj. Dosud vydali třináct řadových alb.

Ondřej Bezr

Recenze

ZVUKY DEŠTĚ I TICHA

Smyčcem ohněm - Smyčcem sněhem - Smyčcem větrem - Smyčcem mořem - Smyčcem sluncem - Smyčcem světlem - Smyčcem deštěm - Smyčcem stínem - Smyčcem tichem - Smyčcem mlhou - Smyčcem ozvěnou - Smyčcem - Smyčcem s něhou… Informace, kterou si přečtete na bookletu nového dvojalba Ireny a Vojtěcha Havlových, vám moc nepomůže. Místo vysvětlivek rozvolněné, v jednoduchých liniích vtipně vedené kresby. Není ani co vykládat. Poetická, meditativní, relaxační hudba manželů Havlových se line v pocitových kompozicích a mluví sama za sebe. Zvukově nápadité variace autoři a interpreti v dvojjediné roli nabízejí obvykle na koncertech a v pořadech s využitím své jedinečné hry na barokní smyčcové nástroje violy da gamba alt a tenor nebo na piano a violoncello, někdy přidají zvony, někdy hrají na tibetské mísy, někdy vystoupení obohatí zpěvem. Na prvním albu z čerstvého 2CD posluchač vnímá skladby Havlových pro dvě, čtyři, šest i osmnáct viol da gamba. Vznikaly během dvaceti let společné práce dua a v této vícehlasé podobě jsou vydány poprvé. Druhé CD přináší reedici už léta nedostupné desky Háta H., která vyšla v roce 1990 v nakladatelství Primus.

Marta Švagrová

Recenze

O TICHU I TEMNÉM PODZEMÍ

V poslední době vyšlo několik tuzemských zajímavých alb, jedno pak mají společné - vydávají je malí a menší vydavatelé. Přesto si zasluhují naši pozornost.

Manželé Irena a Vojtěch Havlovi, oba hrají na violu da gamba, se na naší hudební scéně pohybují již dvacet pět let, vlastně zcela nenápadně a bez nějakého výraznějšího zájmu „velké" kultury. A přesto již vydali dvanáct řadových alb, koncertují po Evropě i Americe. Nejnovější, dvojalbum Smyčcem / Háta H., spojuje novinku s reedicí třetího alba Háta H., vydaného v roce 1990 a dnes již zcela nesehnatelného. Spojení i navzdory dvacetiletému odstupu překvapivě dobře funguje, mimo jiné i díky příkladné konzistenci hudebního názoru manželského dua.

Zdálo by se, že alba pro dvě violy musí po pár minutách zavánět hudební nudou, střídmé obsazení - občas přidávají i klavír, tibetské mísy, lidský hlas a perkuse - příliš možností k barvitým aranžím nenabízí. O to však Havlovým zjevně nejde, ba naopak, soustředění na „pouhé" dvě violy je nutí využívat v maximální možné míře výrazové možnosti nástrojů. Při poslechu novinky se vybaví vzpomínka na velice obskurní britskou kapelu Third Ear Band, jež na přelomu 60. a 70. let nahrávala v obsazení viola, cello, hoboj a perkuse a jejíž hudba byla na míle vzdálená všemu, co se tehdy hrálo.

Manželé Havlovi je ovšem na albu Smyčcem připomínají nejen svou hudbou, ale také zaměřením na projevy živlů - jednotlivé skladby se jmenují Smyčcem ohněm, Smyčcem větrem, Smyčcem mořem a podobně, až ke stínu, tichu, mlze a ozvěně, aby skončili Smyčcem s něhou, jež ovšem zdaleka nehladí sametem, spíše překypuje vášní. Posluchač tak na albu putuje mezi různými polohami, „divočejšími" i jemnějšími, niternějšími, pouť, již lze ostatně vykonávat nad každým albem Ireny a Vojtěcha Havlových.

(...)

Josef Rauvolf

Recenze

Irena a Vojtěch Havlovi: SMYČCEM / HÁTA H.

Ediční řada Olivovníky vydala další plod, 2CD Ireny a Vojtěcha Havlových, obsahující nové album Smyčcem a reedici dlouho nedostupného debutu Háta H. Čtrnáct nových nahrávek obsahuje původní skladby pro dvě, čtyři, šest i osmnáct viol da gamba, navrstvených prostřednictvím studiových playbacků. Jejich společným jmenovatelem jsou inspirace v hudbě indické tradiční i evropské předklasické, stejně jako styčné plochy s minimal music: pohyb se děje jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním, jen musí aktivní posluchač zvolit vhodné časové měřítko. Opatřit tichou meditační hudbu Havlových ještě přívlastkem relaxační? To by nepatřičně zavánělo jejím konzumem. Snáze uchopitelné a zvukově pestřejší miniatury nabízí dvacetiletá Háta H. Většinu bookletu tvoří jednoduché, ale o to silnější kresby Petra Nikla.

Zlatý hřeb: celé CD Smyčcem

Zní to jako: Havlovi

Pavel Víšek