Smyčcem / Háta H.

Autoři

Irena a Vojtěch Havlovi

Duo manželů Havlových vystupuje jako jednolitý umělecký subjekt - Irena a Vojtěch Havlovi, jejich tvorba se dá snad nejpřesněji charakterizovat jako relaxační a meditační hudba.

Irena Havlová (26. 5. 1959) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a již při škole se začala věnovat hudbě. Vojtěch Havel (19. 5. 1962) absolvoval Státní konzervatoř v Praze, obory klavír a violoncello. Jejich kariéra začíná v polovině 80. let v experimentální formaci Capella Antiqua e Moderna, v druhé polovině 80. let spolupracují s písničkářem Oldřichem Janotou a od roku 1990 začínají vydávat svoje vlastní desky. V 90. letech minulého století navštívili Indii a z této inspirace vznikla řada nahrávek a dva autorské filmy. Ve filmových projektech pokračovali (Tajemná Gamelánie), vytvořili i hudbu ke dvěma celovečerním filmům (Cesta pustým lesem, režie Ivan Vojnár; Hranice stínů, režie Martin Miller) a podíleli se na řadě dokumentů. Spolupracovali s řadou předních avantgardních výtvarníků a divadelníků, např. Radkem Pilařem, Petrem Niklem a Janou Svobodovou, s hudebníky Oldřichem Janotou, Alanem Vitoušem, Tony Ackermanem, Jiřím Stivínem, Vlastislavem Matouškem, Janem Jeřábkem a tanečníky Karlem Vaňkem a Evou Černou.

Dosud vydali třináct řadových alb (Malé modré nic; Tajemná Gamelánie; Háta H.; Hudba ticha; Něžně ke světlu; Agni; Marnost křídel; Jako motýl na tvé dlani; Vánoční hvězda; Tvá zlatá loďka; Světelné kruhy; Na nebi měsíc a Smyčcem), jako hosté se podíleli na řadě jiných nahrávek (např. Tuláci v zrcadlovém sále; Po větru lehce; Havlovi - Janota - Babuljak; Den v Benediktu a Hudba, která se dá pít, čaj, který se dá poslouchat; Mezi vlnami; Fialová zlatá; Neviditelné věci atd.).

Hudba manželů Havlových je především poetická, ve svých kompozicích využívají nejrůznější hudební nástroje, nejčastěji violoncello, violy da gamba, klavír, zvony, tibetské mísy a jiné.