Feochromocytom

Recenze

V první polovině minulého století (v počátcích endokrinologie) byl feochromocytom, podobně jako např. akromegalie, nanismus, kretenismus apod., považován za raritní onemocnění. Jeho diagnostika intra vitam byla výjimečná, a proto bývala důvodem k publikaci jako kazuistika. Na počátku druhé poloviny 20. století došlo k několika zásadním změnám: byla odhalena nová fakta o tvorbě, střádání a (především) o metabolismu katecholaminů a vypracovány metody laboratorního průkazu jejich metabolitů v biologických materiálech. Aplikace těchto poznatků do klinické medicíny podmínila častější diagnostiku feochromocytomu jako hyperfunkčního syndromu sympatoadrenálního systému.

V té době se také změnil náhled na feochromocytom - již ne endokrinní rarita, ale jedna z humorálně podmíněných (sekundárních) hypertenzí. A současný mimořádný zájem o hypertenzi (jako o onemocnění hromadného výskytu se značným zdravotně-sociálně-ekonomickým dopadem) vedl i k nárůstu zájmu o feochromocytom. V České republice byla problematika feochromocytomu monograficky zpracována poprvé v roce 1976. Od té doby byla publikována už jen řada dílčích sdělení.

Monografie, jejímž autorem je prof. MUDr. Karel Pacák, DrSc., pracovník National Institutes of Health v Bethesdě, je souborem »state-of-the-art« znalostí o feochromocytomu. Přitom není jen pouhým přehledem po - byť rozsáhlé - literatuře, ale shrnutím již dvacetiletých osobních klinických zkušeností.

Odborný text je rozdělen do 11 samostatných kapitol. Po Úvodu (2 s.) následují Historické poznámky (2 s.), Patologie (4 s.), Klinická prezentace (8 s.) a neobyčejně zajímavé výsledky genetických studií v kapitole Genetika (14 s.). Další kapitola je věnována Katecholaminům a adrenergním receptorům (14 s.). Biochemická diagnostika (24 s.) spolu s Lokalizací feochromocytomu (18 s.) jsou pilířovými kapitolami klinické diagnostiky, a proto jsou právem nejdelší. Současnými Možnostmi léčby (6 s.) a Zvláštními případy a terapeutickými problémy (17 s.) se zabývají následující dvě kapitoly. Poslední kapitolou jsou Budoucí trendy a perspektivy (7 s.).

Seznam použitých zkratek, literatura (shrnuje 723 pramenů!, včetně citací českých autorů) a podrobný rejstřík knihu uzavírají.

Český text je překladem z angličtiny. Má dobrou úroveň a je téměř bezchybný. Je doplněn řadou přehledných tabulek a názorných (černobílých i barevných) obrázků, vesměs velmi dobré kvality.

Kniha má vysokou informační úroveň, některé kapitoly (genetika, lokalizační metody) přinášejí vysoce aktuální a jedinečné informace. Text je i v obtížnějších pasážích dobře srozumitelný, jeho přehlednost a srozumitelnost zvyšují přehledné tabulky, vícestupňové postupy pak přehledné algoritmy. Všechny fáze znázornění (makro i mikro) jsou obrazově představeny. Jen obrázky zobrazovacích metod měly být vytištěny větší.

Tento titul je v naší zdravotnické literatuře ojedinělý. Měli by se s ním seznámit v prvé řadě endokrinologové, internisté a chirurgové. Ti všichni v něm naleznou řadu cenných (nejen teoretických) informací pro klinickou praxi.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.