Neurorehabilitace

Recenze

Moderne koncipovaná publikácia z pera Dr. Marcely Lippertovej-Grünerovej z Univerzitnej kliniky v Kolíne nad Rýnom v Nemeckej spolkovej republike prináša aktuálne informácie z oblasti rehabilitácie chorých s tažkým poškodením centrálneho nervového systému. Kniha má celkom 20 kapitol, bohatý prehľad literatúry, zoznam skratiek, 2 rozsiahle prílohy a vecný register.

Po úvodnom slove prof. Pfeiffera z Prahy autorka venuje pozornosť jednotlivým aspektom neurorehabilitácie - začína historickým prehľadom, hovorí o princípoch neurorehabilitácie, venuje pozornosť otázkam prístrojovej diagnostiky, kvalite rehabilitačného procesu a následkom poškodenia centrálneho nervového systému. V kapitolách o fyzioterapii rozoberá otázky fyzikálnej terapie, ergoterapie, logoterapie, hovorí o neuropsychológii a venuje pozornosť muzikoterapii, farmakoterapii, mobilizácii; záverečná kapitola diskutuje otázky vegetatívneho stavu.

V monografii je kapitola o Medzinárodnej klasifikácii funkčnej schopnosti, dizability a zdravia, ktorú vydala Svetová zdravotnícka organizácia. Túto kapitolu pripravil prof. Pfeiffer spolu s Dr. Švestkovou z pražskej Kliniky rehabilitačného lekárstva.

Početné ilustrácie, nákresy a fotografie dopĺňa text jednotlivých kapitol tejto dobre napísanej, moderne koncipovanej a aktuálnej publikácie, ktorú vydalo pražské nakladateĺstvo Galén s vysokým polygrafickým štandardom. V českej literatúre chýbala podobná monografia o neurorehabilitácii porúch centrálneho nervového systému. Je známou skutočnosťou, že tieto poškodenia mozgu v súčasnosti narastajú a jedným z možných opatrení je aplikácia moderných rehabilitačných programov. Tieto požiadavky uvedená monografia Dr. Lippertovej-Grünerovej plne spĺňa.

Recenze

Rehabilitace je nedílnou složkou zdravotně sociální politiky každého vyspělého státu. Měla by vždy navazovat na postupy akutní medicíny, a tím zvyšovat kvalitu života. Díky pokrokům v emergentní medicíně se zvyšují možnosti překonat klinickou smrt po úrazech, po mozkových krváceních, ale včasnou moderní rehabilitací je nutno také zabránit nevratným poškozením mozku a výrazně prodloužit smysluplný život postiženého jedince.

Publikace lékařky ze specializovaného pracoviště univerzitní kliniky v Kolíně nad Rýnem otvírá novou cestu a nové možnosti rehabilitace u mozkových traumat mladých osob i starších pacientů. Výzkum posledních desetiletí prokázal nutnost včasné kognitivní rehabilitace především pro podporu spontánní regenerace s využitím mozkové plasticity. Výsledek rehabilitace je nejen překvapivý, ale o to lepší, čím dříve se zahájí.

Autorka pro ilustraci stručně uvádí historii neurorehabilitace, která se datuje již od roku 400 n. l. Úspěchy včasné rehabilitace a rehabilitace vůbec postupně vedou i ke změnám postojů neurologů a neurochirurgů, kteří se dlouho domnívali, že následky postižení mozku jsou neovlivnitelné. Na včasném zahájení závisí kvalita života postižených (princip celistvosti, včasnosti a dlouhodobosti, princip týmové práce, inter a multidisciplinarity a přijetí občanů se zdravotním postižením). V kapitole o principech neurorehabilitace jsou uvedeny fázové modely dle tíže postižení a objektivně stanovené cíle terapie. K nejdůležitějším cílům moderní rehabilitace patří optimální využití spontánní regenerace a neuronální plasticity.

Neurorehabilitace cíleně využívá ke zpřesnění diagnostiky specializovanou přístrojovou techniku - nejen před zahájením terapie, ale i v průběhu léčby i kontroly výsledného stavu. Zajištění kvality rehabilitačního procesu je dáno Mezinárodní klasifikací funkční schopnosti, disability a zdraví (ICF), se kterou se čtenář v publikaci podrobně seznamuje. Rehabilitace začíná již vstupním zhodnocením pacientova zdravotního stavu.

O schopnosti rehabilitace pacientů s těžkou poruchou vědomí se dlouho jen diskutovalo. Teprve znalosti posledních let prokázaly její vysokou účinnost již během akutní fáze i u pacientů v bezvědomí. Jako jedna z prvních forem je používána multimodální rehabilitace, při které se zároveň provádí multisenzorická stimulace (farmakologická, elektrická, navázání dialogu, a to v oblasti orofaciální, chuťové, olfaktorické, auditivní, taktilní apod.). Při celém procesu má lékař nezastupitelnou roli.

Ve včasné rehabilitaci je základním principem správné polohování, prevence kontraktur, dekubitů, trombózy apod. Rovněž mobilizace pacientů by měla být zahájena již v akutní fázi. (Podrobně jsou uvedeny jednotlivé postupy, včetně instruktivních schémat nebo obrázků od prvních začátků i po různá nežádoucí rizika.) Pozornost je věnována nácviku stoje, správného sedu, chůzi i možnostem technické podpory.

V neurorehabilitaci má své stálé místo fyzikální terapie. Součástí komplexní léčby je pochopitelně ergoterapie, jejímž cílem je zlepšení funkčního poškození pacienta a dosažení určité samostatnosti v osobním i pracovním životě. Velmi důležitou úlohu má logopedie, která se už během včasné fáze podílí intenzivně na interdisciplinárním terapeutickém konceptu (např. terapie poruch komunikace - afázie, dysartrie, dysfonie). Neuropsychologická diagnostika je nutná pro úzkou spolupráci mezi terapeutem a pacientem s cílem především restituce kognitivních funkcí, naučením se nových strategií nebo kompenzace poruch.

Zatímco se medikamentózní léčba podávala dříve jen při akutní fázi, jsou v současné době využity úspěšně k terapii chronických poruch kognitivních funkcí psychostimulancia, analeptika i nootropika. Pozornost je věnována rovněž terapii spasticity i vegetativnímu stavu při těžkém mozkovém postižení (apalický syndrom). Pacient musí mít psychologickou podporu už od akutní fáze rehabilitace. Podpora ovšem zahrnuje i rodinné příslušníky.

Rozsáhlá odborná literatura je samozřejmou součástí publikace. Čtenáři v orientaci pomáhá slovníček pojmů a seznam odborných zkratek. Přílohy Rehabilitace v ČR (Jednotlivé typy rehabilitačních zařízení, Legislativa v ČR související s problematikou občanů se zdravotním postižením, včetně doplňujících vyhlášek) a Skóre k hodnocení každodenních činností jsou nesmírně cennými kapitolami, mapujícími konkrétní situaci v ČR. Na těchto aktuálních přílohách se podíleli čeští autoři - prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., a MUDr. Olga Švestková, PhD., oba z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.

Publikace je dobře uspořádaná a čtivá. Především v ukázkách a návodech správných postupů se určitě stane nepostradatelným vodítkem v ošetřování a rehabilitaci postižených - nejen pro lékaře, terapeuty, ale také pro odborné sestry neurologických oddělení.

MUDr. Olga Wildová

Recenze

O významnosti rehabilitace jako medicínského oboru již dávno nikdo nepochybuje. Vstoupila téměř do všech medicínských specializací: zhodnocuje výsledky špičkových, nejnáročnějších operačních výkonů ve všech chirurgických oborech, stala se nedílnou součástí terapie řady interních onemocnění.

Nejmasověji se její význam projevil v období obou světových válek, kdy téměř všichni vojáci, kteří utrpěli těžké, a většina těch, jež utrpěli středně těžké zranění, vyžadovala rehabilitační péči. Její rychlost, adekvátnost a kvalita v nemalé míře ovlivnily celkový výsledek léčby a nejednou i jejich další životní osud.

Nemocné s onemocněním či poraněním CNS v občanském životě v současnosti tvoří pacienti po akutní mozkové příhodě (trombóze, hemoragii, embolizaci) a traumatech lebky, nejčastěji po dopravních nehodách nebo pracovních úrazech. U nich (stejně jako u neurologických stavů) se všechny formy rehabilitace (včetně rehabilitace sociální, pracovní, edukační) významným způsobem podílejí na finálním léčebném výsledku.

Autorkou představované knihy je Dr. med. Marcela Lippertová-Grünerová, pracovnice specializovaného pracoviště Kliniky obecné neurochirurgie Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Je tedy kvalifikována k napsání knihy s tímto tématem. Může se opřít nejen o teoretické znalosti, ale především o mnohaletou a nenahraditelnou klinickou zkušenost.

Kniha má 350 stran, je rozdělena do 20 odborných kapitol: Principy neurorehabilitace (12 s.), Základy neuronální plasticity (2 s.), Přístrojová diagnostika (6 s.), Zajištění kvality rehabilitačního procesu (12 s.), Následky poškození CNS (10 s.), Terapie poruch vědomí (10 s.), Fyzioterapie (40 s.), Fyzikální terapie (6 s.), Ergoterapie (12 s.), Logopedie (14 s.), Neuropsychologie (13 s.), Muzikoterapie (2 s.), Arteterapie (4 s.), Medikamentózní léčba (4 s.), Následky imobilizace (10 s.), Terapie spasticity (6 s.), Heterotopické osifikace (4 s.) a Vegetativní stav (6 s.).

Následuje seznam literatury (17 stran, poslední vročení 2003), slovníček pojmů (5 s.), seznam zkratek. Jako »Přílohy« jsou publikovány dvě statě. Rehabilitaci v České republice (46 s.) napsala MUDr. Olga Švestková, PhD., a Klasifikační a skórovací systémy a testy (72 s.) byly přeloženy.

Rejstřík (8 s.) knihu uzavírá. Text je ilustrován 73 černobílými obrázky (většinou černobílými fotografiemi nebo jednoduchými nákresy).

Text je psán dobrou češtinou, k přehlednosti přispělo rozdělení do jednotlivých kapitol. Rozsah pokrývá zcela stanovené téma. Zařazení obou příloh (i když neobvykle velkého rozsahu - plných 118 stran) přispělo, zvláště její druhá část, k informační kvalitě knihy.

Kniha je určena neurologům a neurochirurgům, rehabilitačním lékařům, rehabilitačním pracovníkům neurologických pracovišť, ergoterapeutům a všem ostatním, kteří pečují o nemocné s neurologickým postižením.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.

Recenze

Nedílnou, i když často nesprávně interpretovanou součástí medicíny je rehabilitace. Její oprávněná indikace, provedení a zhodnocení je úkolem řady lékařských oborů. Tak jako všechny lékařské obory se rehabilitace dynamicky rozvíjí jako multidisciplinární obor, který je neoddělitelnou součástí léčby jak ve stadiu akutních, tak chronických onemocnění.

Monografie Neurorehabilitace je první souhrnnou publikací v českém odborném písemnictví, které shrnuje historii rehabilitace obecně a neurorehabilitace zvlášť, její vývoj, rozvoj, metody práce a legislativu na úseku následných poškození následků centrálního nervového systému.

Cílem neurorehabilitace je reintegrace postiženého jedince do života společnosti. Autoři knihy, Marcela Lippertová-Grünerová z Oddělení pro všeobecnou neurochirurgii Univerzity v Kolíně nad Rýnem, Německo, a čeští spoluautoři prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., a MUDr. Olga Švestková, PhD., z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze využili svých dlouholetých zkušeností z praxe, výuky i výzkumu rehabilitace následků neurologických onemocnění centrálního nervového systému a svou publikaci rozčlenili do hlavních kapitol pojednávajících o:

• historii neurorehabilitace, jejích principech a fyziologických podkladech
• přístrojové diagnostice
• zajištění kvality rehabilitačního procesu při využití mezinárodně uznaných kriterií
• následcích poškození centrálního nervového systému
• úloze lékaře, fyzioterapie, ergoterapie, logopedie, neuropsychologie, muzikoterapie, arteterapie
• medikamentózní léčbě
• následcích imobilizace
• terapii spasticity
• vegetativním stavu

Publikace je doplněna seznamem literatury a glosáři. Zvláště cenné pro české čtenáře jsou legislativní přílohy zpracované prof. Pfeifferem a MUDr. Švestkovou, o nichž se zmíní recenzentka ještě níže.

Závěrečná kapitola nabízí čtenáři výběr z mnoha existujících systémů posouzení funkční soběstačnosti šetřeného jedince, včetně možné kvantifikace zjištěných poruch. Text doplňují vhodně zvolené fotografie a ilustrace, které mohou pomoci jak začátečníkům, tak i zkušeným pracovníkům rehabilitace a jiných oborů medicíny k rychlé orientaci v této multidisciplinární, časté a důležité oblasti.

Neurorehabilitace se může stát příručkou řady medicínských oborů, jak je zmíněno výše. Pro naše čtenáře je velmi cenná kapitola o příslušné legislativě s vazbou na legislativu mezinárodní (EU SZO) a její naplňování podle jednotlivých bodů, s eventuálním harmonogramem a začleněním i spoluprací pracovišť národních i mezinárodních. Tato kapitola by se měla stát součástí webové stránky KRL 1. LF UK. Autoři mohou zvážit i umístění dalších informací, důležitých pro zdravotnické i sociální pracovníky v terénu.

Prof. MUDr. Hana M. Heřmanová, CSc.

Recenze

Neurorehabilitace je dynamicky se vyvíjející oblastí zdravotnictví, pro niž je nezbytné průběžné získávání přehledů o terapeutických problémech a postupech, aby bylo možno pacientům poskytovat optimální péči. V rozporu s tím nebyla u nás již po dlouhou řadu let vydána monografie, přinášející souhrnně nové poznatky z této oblasti. Publikace autorky M. Lippertové-Grünerové se pokouší tento tematický hiatus vyplnit. Zaměřuje se na neurorehabilitaci pacientů s těžkým poškozením mozku, nejsou podrobněji uváděny postupy u míšních traumat a u postižení periferního nervového systému. Autorka vychází z vlastních zkušeností z pracoviště v Kolíně nad Rýnem, kde se využívá tzv. fázový model neurorehabilitace, s nímž čtenáře seznamuje. V publikaci jsou uvedeny jednotlivé postupy a metody, využívané u pacientů s postižením mozku. Charakteristiky jsou velmi stručné, slouží hlavně vytvoření přehledu o možnostech zvládání obtíží a problémů těchto pacientů.

Pro lékaře a zejména fyzioterapeuty jsou přínosné kapitoly o terapii poruch vědomí (kapitola 7), o facioorální terapii (12.1), o terapii poruch polykání (12.3) a kapitola o neuropsychologii (13).

Naopak, v publikaci s širokým názvem (Neurorehabilitace) chybějí kapitoly o neurofyziologii a patofyziologii popisovaných stavů, zejména podrobněji zpracované problémy neuroplasticity a spasticity. Přiměřenější by proto byl název s užším zaměřením, např.: »Neurorehabilitace - fázový model a užívané postupy«.

Většina textu je zaměřena prakticky, kdy však pro stručnost pasáží nelze mnoho z inspirativních informací bez dalšího doplnění použít. Kapitoly 6.2 Centrální poruchy rovnováhy a 16. Medikamentózní léčba jsou rozhodně nedostatečné rozsahem. Postupy pro úpravu motorického deficitu se objevují na různých místech publikace. Kapitola 18 Terapie spasticity zahrnuje pouze medikamentózní postupy. Popisují se zde účinky botulotoxinu a zmiňuje se podávání centrálních myorelaxancií. Překvapivě nejsou uvedeny postupy využívající neurofyziologických mechanismů k jejímu potlačení.

Za jednoznačný přínos publikace je nutno považovat zařazení kapitoly 5.1 Mezinárodní klasifikace funkční schopnosti, disability a zdraví (zpracovanou spoluautory publikace O. Švestkovou a J. Pfeifferem, kteří nejsou na vazbě knihy uvedeni) a Přílohy 2 Klasifikační a skórovací systémy a testy. Uvedené testy, které jsou publikovány jak v jazyce anglickém, tak i českém, významně rozšiřují možnosti kvantifikovaného hodnocení stavu nemocných, v souladu s evidence-based practice.

U této přílohy je však zapotřebí upozornit, že v dohledné době bude naprosto nezbytná unifikace českého znění jednotlivých hodnotících metod. V příloze zařazená škála spasticity dle Ashwortha není označena správně, má být uveden název modifikovaná Ashworthova škála spasticity. Rovněž znění některých jejích položek se liší od u nás recentně vydané škály (Kaňovský a kol.: Spasticita. Praha: Maxdorf, 2004). Pro Test funkční soběstačnosti se objevují rozdíly ve změní některých položek ve srovnání s publikací E. Vaňáskové Testování v rehabilitační praxi - cévní mozkové příhody (Brno: NCONZO, 2004).

Širší záběr na celou oblast rehabilitace představuje Příloha 1 Rehabilitace v České republice (O. Švestková), která zahrnuje i oblast zdravotnické a sociální legislativy a dále definice podle Světové zdravotnické organizace, a usnadňuje pracovníkům na poli rehabilitace orientovat se v této složité problematice.

Pro čtenáře by jistě bylo přínosné, kdyby byly v textu uvedeny odkazy na literární prameny. Ty se v celém textu neobjevují, takže čtenář nemá možnost získat detailní informace o oblastech jeho zájmu vyhledáním v seznamu literatury. Proto v publikaci uvedený seznam literatury, bez vazby na text, neplní zcela svůj účel.

Přínosem publikace je, i přes velkou stručnost jednotlivých kapitol, komplexnost, s níž podává přehled postupů péče o pacienty s postižením centrálního nervového systému, zejména mozku. Používaný fázový model neurorehabilitace může posloužit jako vodítko pro volbu strategie péče o tyto nemocné. Tato publikace ve stručném přehledu rámcově naznačuje, jak zaměřovat neurorehabilitaci a jak připravit, resp. modifikovat systém péče o nemocné s postižením centrálního nervového systému v průběhu jejich pobytu na lůžkových odděleních a následně i v ambulantní praxi.

prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc.