Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5, tel. 257 326 178, http://www.galen.cz
karty ISIC, IYTC, ITIC,
ALIVE, STAFF CARD
SLEVA 10 %
Ten člověk, kterého ráno a večer vidím v zrcadle
I / Doznívá písnička…
Žena
České měsíce
Jeden den lásky
Moderní doba
Obrázek
Šikmá plocha
Muzeum
Tělo
Odlesky luny
Rozpité barvy
Hroznové víno
Dotyk lásky
Moře
Na mořském břehu
Po těle ti stále sahám
Staré stromy
Světlo
II / Loučení s létem
Stáří ach není to mrtvolné ticho
Tenounký koberec života leží
Vyžilé omítky města
Loučení s krajinou, loučení s létem
Krajina do kopců utíká za spásou
Mokro a větrno sedlá si krajinu
Kamenná zeď padá zpátky do krajiny
Poslední ochotný jazýček moře
Po zimě ticho je, stromy jsou nahé
Laskavě modře se konečnost promítá
Bosýma nohama šlape si do rosy
Ticho a prostor a zvrásněné mraky
Balvany nebe andělům padají z rukou
Zkřivená kopřiva pokřikem okřívá
Na šňůře suší se prádlo
Ani skála, ani les
Nahé oči oblečených žen
Na starých kamenech
Tančit po provaze nebo psát písně
Barevný drak leze po nahém těle
Skleněné dny se svým odnikud světlem
Nafta a motory, příroda člověka
Tajemství neskrývá voda svou čistotou
Závratnost a plytkost žití
Tajemství života lehlo si před oči
Kolikrát moře už propláchlo pevninu
Tiše se pohoří s rovinou srovnává
Neznámé místo a neznámá žena
Do plachty údolí vítr teď zadul
Prostor a bezčasí v jaru se ztrácí
Ve studnách pravdy jedy se vaří
Zvířata trpěna člověčí nadvládou
Hořkosti rozpitá přes všechno žití
Šedivou stopou déšť letní den zabil
Vítr se splašeně krajinou žene
Ukrytá tajemství v životě člověka
Romeo v Julii na věčnost usíná
Skryté jsou záznamy pradávných původů
Když slunce zasvítí, radost se objeví
Nádoba se dnem co bezedné nese
Země je pod mrakem, věci jsou bez stínů
Stesk
Na hraně života, po stranách propasti
Zářivé světlo na palmových listech
Vzpomínka na stromy, které jsem neviděl
Ztracen a zrazen před Buddhovým chrámem
Voda je klidná a den je tichý
V člověku radost je, svět pouze míjí
Domeček na zemi hlídaný draky
V prostorech osudu boří se domy
Čas rozpuku, zrání a rozpadu
Za noci nebe se o hvězdy opírá
Osud si s člověkem hraje jak s panenkou
Vzpomínám, jak lze mít někoho rád
Propust mě Bože do mojí duše
Tajemství bezčasí vodou se zrcadlí
Ztracený den, který nikdy se nevrátí
Pustota s prázdnotou chodí
V chaosu svobody lidského sobectví
Poledne šedivým mrakem si ustlalo
Od moře přichází pocity úzkosti
Je chladno uprostřed července
Úsměv a vůně, tlukot srdce
Ráno mi nahlédlo do dlaně
V modrém ránu tělo s tělem
Den horka zastavil na chvíli všechno dění
Otázky smrti, otázky bytí
Vzpomínka zrcadlí, co nejde vrátit
Svou vlastní prázdnotu nacházím v krajině
Oslepen nebeskou modrostí prázdna
V zemi, kde jezero celé je z bláta
Po ženském těle a po mužské duši
Děti jdou ze školy a dívky v čajovnách
Mohutným prostorem vesmír svá zákoutí
V chaosu bohatství života přírody
Jiskřivě valí se voda přes kameny
Na svatém Vojtěchu zvony čas odbíjí
V nepaměť odchází vše, co se událo
Kdyby tam soudce na nebi byl
Čas, který tvaruje hory a kameny
Ve skále rýhy ryté větrem
Večnost se do moře zrcadlí
U moře pod mrakem horký den
Život tak zasněný do dávných kořenů
Prastaré moře se do hloubek propadá
Jak lásku naplnit životem
Česané ostře a ve spěchu
Velký život z malých věcí
Z barev moře den se rodí
Vlna jde za vlnou, mokří a solí břeh
Ve špíně města se otvírá obraz
Zapadlé osudy ztracených obětí
V jistotě zániku všeho a každého
V dotyku nahého ženského těla
Vlna se v útěku o skálu tříští
Tíha vody dá korábu lehkost
V láhvi je voda, láhev je ve vodě
Na tenkém koberci ranního vzbouzení
Težko se promlouvá, když není komu
Stín země zakončil den
Voda a kameny v předlouhém hovoru
Krajina vypráví tichem a mizením
Jiskření ve vlnách starého potoka
Slavnosti světel na zeleném listoví
V krajině plevele, v údolí zbabělců
Poslední pozdravy svobodné přírody
Zdálky i zblízka je krajina tichá
Stromy mi vypráví listnaté příhody
Vše co mě napadá, v hlavě se honí
Po vyhaslých slovech ticho
Čekání na pizzu v palmovém háji
Kůň běží krajinou, krásný jak vítr
Na poušti v rozpadlých kamenech