Pradávné kořeny

Autoři

Jaroslav Hutka

(* 21. dubna 1947 v Olomouci)

Český básník, prozaik a výtvarník, známý především jako interpret svých písní a moravských lidových balad. Po nedokončených studiích na pražské Střední uměleckoprůmyslové škole začal koncem 60. let minulého století veřejně vystupovat, zpočátku ve dvojici s Vladimírem Veitem, později s Petrem Kalandrou, Vlastimilem Třešňákem, Štěpánem Rakem nebo Hvězdoněm Cignerem, dále pak koncertoval jako sólista. K vystupování v duu se vrátil v 70. letech, kdy jej začal doprovázet rockový kytarista Radim Hladík; toto koncertní partnerství trvá s přestávkami dodnes.

Jaroslav Hutka založil sdružení folkových písničkářů Šafrán a byl jednou z jeho vůdčích osobností až do likvidace Šafránu Státní bezpečností v roce 1978. Hutka se spolu s dalšími umělci postupně dostával do konfliktu se státní mocí, stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1978 byl donucen odejít do holandského exilu. Po pádu komunismu se v roce 1989 vrátil do Prahy.

Je literárně a veřejně činný, pravidelně vystupuje a vydává své staré i nové písně. Během své kariéry publikoval řadu alb s vlastními skladbami (Pravděpodobné vzdálenosti, Minulost mává nám, Nizozemí, Novinové sloupy, Tak jako květ, Zvířátka, Bílý slon aj.), ale i s moravskými lidovými písněmi, které zásadním způsobem zpopularizoval a znovu uvedl do obecného povědomí (Stůj, břízo zelená, Vandrovali hudci, Vyjdi slunko, Pánbů na poli aj.). Vydal několik básnických sbírek, knihy fejetonů i prozaické práce, ve volné řadě svých spisů publikoval zatím čtyři svazky - Básně, Fejetony a dvousvazkové Prózy.