Očkování

Recenze

Autor, profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., se ve své profesi věnuje výhradně očkování. Předkládaná publikace, věnovaná především široké veřejnosti, vznikla na základě nejčastějších dotazů rodičů a široké veřejnosti. Odpovídá současnému stavu a možnostem očkování v České republice, rozdělena je do pěti samostatných celků.

První část je věnována historii očkování, jeho významu a vysvětlení, jak očkování v organismu působí. Aby bylo očkování účinné, autor objasňuje požadavek na určitý počet očkovacích látek - očkovací schéma, dále uvádí rozdíl mezi živou vakcínou a neživými očkovacími látkami. (Ochrana organismu po základním očkování neživými očkovacími látkami nebývá delší než několik let! Proto se musí přeočkovávat!) Tuto úvodní část doplňuje přehled způsobů očkování a jejich použití, včetně názorných obrázků.

Druhý oddíl se věnuje pravidelnému očkování v dětském věku, povinnosti rodičů dát dítě očkovat, včetně informace o zákonných normách v ČR. Uvedeny jsou typy reakcí po očkování (od fyziologických až po alergické), kontraindikace očkování i návod, jak ošetřit dítě nebo jak se chovat i v dospělosti po očkování, protože očkování je vždy zásah do organismu a tělo se s ním musí vyrovnat! Důležité je upozornění, při jaké reakci na očkování je nutné vyhledat lékaře.

Část věnovanou povinnému očkování dětí uzavírá schéma očkovacího kalendáře, včetně uvedení nejmodernějšího typu - hexavakcíny, obsahující antigeny, které navozují ochranu proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilové infekci, žloutence typu B a dětské obrně.

V následující kapitole jsou uvedena další (doporučovaná) očkování pro děti, dospívající i dospělé. Tabulka očkování a přeočkování proti tetanu čtenáře názorně instruuje. K nejčastěji doporučovaným očkováním řadí autor vakcinaci proti meningokokovým infekcím, klíšťové encefalitidě, žloutence typu A a B, proti chřipce a proti pneumokokovým infekcím. K doporučovaným očkováním patří také ta, která lze podat před cestou do zahraničí (podle lokality cílového pobytu). Kapitola je doplněna přehledem typu vakcín s uvedením, kdy je nutno očkovací látku hradit.

Kapitola čtvrtá se věnuje očkování pro cesty a pobyt v zahraničí, které bývá často podceňováno. Očkování se doporučuje jednak pro ochranu samotného cestovatele, ale také pro prevenci zanesení některých infekcí (očkování proti žloutence typu A při cestě do Egypta nebo zemí přiléhajících ke Středozemnímu moři z afrického a asijského kontinentu). Kapitola je rovněž doplněna vysvětlující tabulkou vybraných infekcí, proti kterým lze očkovat, a přehledem vakcín před cestami do zahraničí (pravidelné, povinné a doporučené).Velice cenná je informace o pracovištích, která před cestou do zahraničí očkují, včetně internetových adres (www.infekce.cz, www.vakciny.cz).

Obsahem páté, závěrečné části je tabulka očkovacích látek dostupných v České republice. Vždy je uvedena nemoc, proti které se očkuje, dále vakcíny i způsob podání.

Slovníček užívaných lékařských výrazů, literatura a abecední rejstřík uzavírají velice instruktivní a čtivou publikaci, která určitě přinese poučení rodičům, široké veřejnosti a v neposlední řadě i cestovatelům.

MUDr. Olga Wildová

Recenze

Nakladatelství Galén vydalo stostránkovou publikaci prof. MUDr. Jiřího Berana, CSc., s názvem »Očkování - otázky a odpovědi«. Zřídkakdy se podaří něco napsat tak instruktivně s informacemi jak pro laiky, tak i pro mnohé praktické lékaře, přitom chytře a čtivě. Autor pracuje v Centru pro očkování, a tak je v denním styku s matkami, ale i otci dětí, které přicházejí na očkování. Rodiče mají pochopitelně na očkujícího lékaře řadu dotazů, jako proč se vlastně očkuje proti nemocem, které se již nevyskytují a infekcí je vůbec málo, vakcinace je bolestivá a může mít nežádoucí účinky, proč se některá očkování platí a jiná ne, co když je dítě alergické, a mnohé další otázky, jež chtějí rodiče mít zodpovězeny.

Profesor Beran během let práce v ordinaci sbíral všechny ty všetečné dotazy, zapisoval si je a nyní je předkládá s podrobnými odpověďmi, které jistě uspokojí nejen rodiče dětí, ale všechny čtenáře. Sám se domnívám, že zvláště důležité by bylo, aby se s obsahem této knížečky seznámili pochybovači nebo dokonce odpůrci očkování. Pravidelné očkování dětí bylo v České republice zahájeno krátce po skončení druhé světové války, tedy více než před padesáti lety. Proto dnešní rodiče dětí byli již očkováni proti tehdy běžným dětským nakažlivým chorobám a neznají je, ale ani většina mladých lékařů tato onemocnění ve vlastní praxi nepoznala. Je až děsivé si přečíst, že v roce 1946, tedy před zahájením pravidelného očkování, v Čechách zemřelo na záškrt přes 800 dětí, černému kašli jich podlehlo 430, spalničkám 160 a dnes prakticky neznámý tetanus ukončil život 56 kojencům! Počty úředně hlášených onemocnění dětí byly v roce 1955 stále ještě velmi vysoké - 40 000 případů spalniček, 30 000 černého kašle, 1 800 nových případů dětské tuberkulózy a 1 300 záškrtů! A výsledek pravidelného očkování dětí v současnosti? Již léta se u dětí (ale ani u dospělých) nevyskytuje záškrt, tetanus, dětská obrna, spalničky, zarděnky, příušnice zcela ojediněle, stejně jako tuberkulóza. Nyní používané očkovací látky jsou zcela bezpečné, výskyt nežádoucích příhod je minimální a je perspektiva výrazného omezení dalších infekcí, proti nimž existují již ochranná očkování - proti planým neštovicím, meningokokovým a pneumokokovým nákazám, ale i proti klíšťovému zánětu mozku, a další vakcíny lze očekávat během příštích let. Ovšem ochrana očkováním před infekcemi je mnohdy jen dočasná, jen některá chrání po jedné dávce celý život, u ostatních je potřebné po několika letech povzbudit tvorbu protilátek ještě další injekcí. Ale očkování se vždy vyplatí, vždyť ochrání naše děti před závažnými onemocněními a mnohdy i před smrtí.

prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc., emeritní profesor, Univerzita Karlova, 2. LF a FN Na Bulovce, I. infekční klinika