Klinická onkologie

Recenze

(…) Knihu autorský a nakladatelský tým vybavil těmito doplňujícími informativními prostředky: v úvodu seznamem a významem 213 zkratek; další značný počet je v průběhu textu s patřičným vysvětlením. Nevysvětlené zkratky se více méně ojediněle též vyskytují. Obrázků řazených do textu - schémata, grafy, nálezy histopatologické a zobrazovacích metod, fotografie pacientů - je 344. Polygraficky jsou na žádoucí úrovni. Velmi přehledných tabulek je 187, nečíslovaných chemických strukturálních vzorců je 79. Monografii uzavírá rejstřík (42 stran, na každé 2 sloupce) s udivujícím počtem 4478 termínů a pojmů. Tato dokumentačně bohatá vybavenost neobyčejně významně zvyšuje hodnotu publikace z hlediska využití v medicínské praxi.

Komu je tedy Klinická onkologie určena? Bez diskuse všem onkologům (ať již je kategorizujeme jako „klinické", „radiační" ap.) Dále se stejným doporučením lékařům ostatních klinických oborů, kteří se problematikou nádorových onemocnění zabývají. Bez váhání zvláště těm, v jejichž oboru je incidence nádorů relativně vysoká. Lékař daného oboru si ze speciální části především vybere příslušný orgánový systém, přičemž celá obecná část nabízí další mimořádné obohacení poznatky nejen teoretickými, ale i praktickými.

Prof. Klener, ať již sám či s dalšími pracovníky, tím, že si dal velkou práci se sestavením bohatého rejstříku, učinil publikaci schůdnou pro praktické lékaře. Jejich role v sekundární prevenci je neopomenutelná. Pokud je kniha nepřivábí k více či méně systematickému studiu, bude jim přinejmenším nápomocná u těch jejich pacientů, kteří se k nim vracejí po ukončení péče ve speciálních onkologických zařízeních. Odborné lékařské zprávy o pacientech se dnes neobejdou bez nejrůznějších zkratek, termínů, pojmů atd., které informují, co se s jejich pacienty dělo. K porozumění stačí, aby praktický lékař zalistoval v rejstříku a potřebné poučení má jak na dlani. Domnívám se, že by monografie neměla chybět ani v ordinaci praktických lékařů.

Vydáním Klinické onkologie nakladatelství Galén a Karolinum záslužně přispělo k dalšímu rozšíření informačního a vzdělávacího fondu v jedné z nejaktuálnějších oblastí současné medicíny.

Doc. MUDr. Václav Bek, CSc.

Recenze

Vydání Klinické onkologie lze označit za mimořádnou událost v našem lékařském světě. Jde o prvou takto rozsáhlou komplexní monografii, navíc se skvělou barevnou dokumentací na křídovém papíře. Monografie je rozdělena na obecnou a speciální onkologii.

V obecné části najde čtenář vysvětlení základních regulačních pochodů, etiologie, patogeneze a patologie nádorového procesu, diagnostiku a klasifikaci nádorů. Velmi stručně se autor zmínil o nádorové prevenci a chirurgické léčbě.

Kapitoly o radioterapii a zejména pak chemoterapii jsou doplněny o informaci o hormonální a biomodulační léčbě. Mezi jiné léčebné metody je zařazena transplantace kostní dřeně, fototerapie, termoterapie, antiangiogenní léčba a úvaha o perspektivních léčebných metodách.

Jsou podrobně popsány nežádoucí účinky nádorové léčby, posuzování léčebného účinku, kvality života léčených nemocných, intenzívní péče v onkologii, komplikace nádorových onemocnění, podpůrná léčba rehabilitace a paliativní a terminální péče.

Mezi specifické problémy onkologie zařadil prof. Klener odlišnosti nádorového onemocnění v pediatrii, geriatrii a graviditě.

Náklady na onkologickou léčbu jsou uváděny globálně pro celou ČR. Je podána rovněž informace o aktuální organizaci onkologického výzkumu a o informačních zdrojích.

Druhou polovinu monografie tvoří speciální onkologie. Zde si k některým kapitolám autor přizval spolupracovníky z Prahy a Brna: doc. MUDr. Jitku Abrahámovou, DrSc., doc. MUDr. Luboše Petruželku, CSc., doc. MUDr. Jana Žaloudíka, CSc., MUDr. Josefa Mališe, MUDr. Zdeňka Matějovského, CSc., a MUDr. Vuka Faita, CSc.

U nejčastěji se vyskytujících nádorů mají kapitoly shodnou strukturu. Je vysvětlena etiologie a patogeneze, klinické příznaky, diagnostika, případně prognostické faktory, terapie a prevence.

Jsou popsány nádory CNS, oka, hlavy a krku, plic a pleury, mediastina, trávicí trubice, jater, žlučového ústrojí, pankreatu, ledvin a odvodných močových cest, mužských a ženských pohlavních orgánů, trofoblastu, prsu a kůže. Samostatná kapitola je věnována melanomu. Následují sarkomy měkkých tkání, nádory kostí a chrupavek, nádory sdružené s AIDS, nádory žláz s vnitřní sekrecí, krvetvorné tkáně, dětského věku a diseminovaný nádor s neznámým prvotním ložiskem. V přílohách jsou uvedeny hodnoty některých laboratorních vyšetření.

Monografie prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., je psána velice přehledně a stane se na dlouhé roky nezbytným informačním zdrojem nejen studentů, odborných onkologů, ale i praktických lékařů. Specialisté se k ní budou soustavně vracet, neboť jsou v ní cenné obecně platné poznatky orientující zájemce jak v patogenezi nádorového procesu, tak v klinice jednotlivých malignit.

Výběr poznatků, grafické a obrazové přílohy považuji za velmi vhodně volené. V kapitole o chemoterapii je poznat Klenerův celoživotní zájem a možná v dalším vydání lze zvážit její zkrácení. Monografie Klinická onkologie se řadí mezi nejkvalitnější lékařské publikace u nás a navíc vyplňuje dlouhodobé vakuum. Měl by k ní mít přístup každý náš lékař, aby mohl zasvěceně informovat své pacienty.

Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc.

Recenze

Česká onkologie, která bude brzy slavit 100. výročí organizované činnosti (18. 11. 1904 oficiálně vznikl Spolek pro zkoumání a potírání rakoviny v Praze), dostala letos na jaře vzácný dar, a to první ucelenou a komplexní učebnici klinické onkologie. Až dosud byli studenti i lékaři téměř výhradně závislí na zahraničních učebnicích. České monografie totiž dosud zpracovávaly pouze některá témata. Vydáním monografie Klinická onkologie prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., a kolektivu českých autorů učinila pražská nakladatelství

Galén a Karolinum historický a tedy zaznamenáníhodný čin.

V České republice je problematika nádorových onemocnění tak významná, že se s ní setká nejen každý občan, každá rodina, ale také každý lékař - nejen odborníci zabývající se léčbou zhoubných nádorů. Počet ročně nově zjišťovaných zhoubných nádorových onemocnění je stále na vzestupu a dosahuje v České republice 60 000 případů, jinými slovy každý rok onemocní na „rakovinu" všichni obyvatelé (od novorozenců po seniory) jednoho spíše většího okresního města. Úspěchem onkologie a dalších oborů je, že se toto pomyslné město nestane „městem duchů". Přestože se totiž počet nově nemocných ročně stále zvyšuje, počet úmrtí na zhoubné nádory se nezvyšuje.

Vývoj onkologického výzkumu - a to jak základního, tak klinického - je v současné době velmi prudký, produktivní, denně přináší nové poznatky všech aspektů kancerogeneze, regulace buněčného dělení, znalosti o přenášení signálů cestou receptorů na buněčných membránách, o aktivaci transdukčních cest, jejich vlivu na genom a efektu, kterými genetický materiál reaguje na příslušné podněty. Pochopení základních regulačních pochodů a regulačních látek v buňkách a v mezibuněčných vztazích je základním kamenem uvažování o nádorech, jejich vzniku i o jejich léčbě. Nová učebnice přehledně a zdařile zachycuje tyto znalosti, přičemž nabízí čtenáři základní kostru, na kterou bude moci „navěšovat" další nové znalosti, jež se doslova hrnou ze všech stran. Totéž lze říci i o dalších oblastech, např. o etiologii a patogenezi nádorových onemocnění. Záplava nových informací jistě autorům velmi ztěžuje udržet základní linii včetně jejích důležitých větví a „nezaplétat se" do spekulací o informacích získaných ze současných okrajů výzkumného pole. To se autorům podařilo a srozumitelným způsobem předkládají k pochopení složité procesy kancerogeneze od maligní transformace buňky vlivem různých externích vlivů a interních příčin po odezvy organismu na tyto změny, nádorový růst a jeho charakteristiky včetně angiogeneze (vzniku nových cév pro výživu nádoru) a samozřejmě proces metastázování.

Učebnice sleduje logicky práci lékaře, který se podílí na léčbě zhoubných nádorů. Po kapitolách patologie nádorů, laboratorních metodách a po popisu zobrazovacích metod užívaných v onkologii v diagnostice následující důležité kapitoly o klasifikaci rozsahu zhoubných nádorů a o popisu celkového funkčního stavu (performing status) pacienta. Jak klasifikace nádoru, tak funkčního stavu pacienta vytváří slova nezbytného „jazyka", kterým se lze domluvit v celém vyspělém onkologickém světě. Podle těchto klasifikací se totiž stanovuje strategie a taktika onkologické léčby, ale nejen to. Klasifikace je základem srovnání výsledků léčby pacientů, je prostředkem v odhadování prognózy; stav pacienta zase vypovídá o možnostech léčby, kterou lze u něj s prospěchem využít.

Učebnice pokračuje kapitolami o prevenci nádorů a o možnostech chemoprevence (podávání některých látek jako obrany před vznikem zhoubných nádorů). Následuje rozsáhlý popis léčebných modalit, a to jak těch klasických - chirurgie, radioterapie (použití ionizujícího záření), chemoterapie (používání cytostatik) a hormonální léčby, tak metod novějších např. léčby biomodulační, transplantační, termoterapie (léčba zvýšenou teplotou) nebo genové terapie; nevyhýbá se ani diskusi o možnostech v současné době v České republice módní devitalizace chirurgickou cestou.

Velmi významné jsou kapitolky o možných nových metodách cílené terapie (targeted therapy), která využívá znalosti o regulaci životních projevů nádorových buněk a zasahuje různými způsoby do jejich regulačních procesů.

Protože kolem chronických onemocnění, která jsou považována řadou lidí za nevyléčitelná (rakovina jejich modelem), existují sítě zázračných léčebných postupů a natažené dlaně jejich poskytovatelů, je životně důležité, aby lékaři nepodléhali těmto vlivům, ať z důvodů jakýchsi naivních představ, nebo naprosto racionálních tužeb po vyšším finančním ohodnocení ze strany pacientů a jejich rodin. V kapitole o tzv. alternativní a komplementární léčbě je možno získat základní orientaci. Každý pacient by měl být informován lékaři o těchto metodách předem, dříve než se dostane do psychického stavu, který mu neumožní diferencovat, co pro něj význam má a co ne, a stane se tak obětí falešných nadějí, za něž se bohužel často platí nejen penězi.

Pochopení účinků onkologické léčby obecně se nemůže obejít bez podrobného poznání nežádoucích účinků jednotlivých léčebných metod. Až dosud není většina léčebných metod v onkologii specifická, tzn. že by působila pouze na nádor. Radioterapie, chemoterapie, hormonální léčba i většina metod biomodulační léčby působí víceméně stejnými mechanismy na proliferující tkáně nádoru i tkání zdravých. V zásadě se využívá určitého prostoru, který vzniká tím, že nádorové buňky nejsou schopné takové obnovy jako tkáně zdravé. Poznání toxicity léčby, možnosti jejího snížení, či zvýšení účinnosti proti buňkám nádorovým, je důležité pro dosažení terapeutického efektu při současné minimalizaci poškození zdravých tkání a orgánů pacientů.

Pro zachování porozumění mezi onkology je důležité používat standardní popis léčebných výsledků - odpovědí na léčbu a dalších parametrů tak, aby byly srovnatelné jak v naší zemi mezi různými pracovišti, tak mezinárodně.

Oddíl obecné onkologie se zabývá důležitými aspekty ekonomickými, organizací onkologické péče a vzdělávání v onkologii. Podnětnou je kapitola o onkologických informačních zdrojích a onkologickém výzkumu v ČR.

Oddíl monografie nazvaný Speciální onkologie popisuje postupně zhoubné nádory, jejich výskyt diagnostiku i léčbu a další sledování podle anatomických hledisek, tedy podle postižení jednotlivých orgánů či orgánových systémů. Tato část knihy poskytuje přehled i návod, jak jednotlivé nádory diagnostikovat, léčit i jak sledovat pacienty po léčbě.

Monografie Klinická onkologie obsahuje ještě seznam důležitých a často používaných zkratek (na začátku knihy), tabulky referenčních hodnot některých biochemických a hematologických vyšetření a přehled imunofenotypových charakteristik - CD/clusters of differentiation (v závěru knihy). Rejstřík důležitých termínů pomáhá lepší orientaci v monografii (jak víme, v učebnicích z jiných vydavatelství nebývá pravidlem).

Podle mého názoru by měl tuto knihu mít každý klinik, aby získal přehled o onkologii, protože do její péče se dostane řada pacientů každého klinického oboru a naopak, onkologie musí spolupracovat se všemi klinickými obory. Onkolog pak dělá jakousi syntézu poznatků o pacientově onemocnění a měl by se pro pacienty a jejich rodiny stát „mluvčím" všech medicínských oborů.

Monografie prof. Klenera a spoluautorů umožňuje čtenáři pochopit tuto roli a vybavuje jej uceleným penzem poznatků a informací, doplněných množstvím přehledných, instruktivních, barevných schémat a množstvím barevných fotografií. Vydavatel volil graficky přehlednou sazbu i formát stránek, takže se kniha dobře čte. Použití nelesklého papíru usnadňuje studium z této knihy.

Závěrem lze říci, že česká onkologická obec, ale také obec lékařská a doufejme, že i další zájemci z oborů medicínských, může ve vydané monografii najít vše podstatné, čím dnes onkologie ve světě žije, co s ní hýbe - tedy to zbrusu nové, ale také základní a podstatné poznatky využitelné v každodenní praxi.

Zbývá popřát, aby informace z Klinické onkologie vstoupily do praxe coby uvažování zdravotníků a jejich pacientů. Myslím, že správné využití textu Klinické onkologie se musí odrazit ve zlepšení péče o onkologické pacienty, což byl jistě hlavní cíl autora.

MUDr. Pavel Vodvářka, Ph.D.