Infekce virem hepatitidy C

Recenze

V roce 1989 byl identifikován původce velké většiny onemocnění ze skupiny hepatitid, virus hepatitidy C, jedna z hlavních příčin chronických jaterních onemocnění. HCV infekce většinou probíhá zcela bezpříznakově a nemocní přicházejí k lékaři až v pokročilém stadiu jaterního onemocnění, někdy až s maligním nádorem jater. Žádoucí, avšak velice náročná je nejen včasná diagnóza, pro kterou nejsou sérologické metody stále dostatečné, ale také obtížná terapie.

Autor rozdělil monografii do dvou bloků. V první části nazvané Literární přehled problematiky uvedl komplexní soudobé poznatky o HCV infekci.

Epidemiologie HCV obsahuje údaje o prevalenci postižení HCV v populaci a všechny uvažované rizikové faktory přenosu infekce. Podrobně jsou zpracovány metody detekce HCV infekce se stručným vysvětlením problematiky genomu. (Tu pak autor detailně vysvětluje v samostatné kapitole.) Sérologické detekční metody, jednotlivé techniky a varianty metod uvádí autor názorně, včetně jejich výtěžnosti i finančních dopadů.

Genetická charakteristika viru hepatitidy C vysvětluje extrémní heterogenitu viru, která se manifestuje velkým množstvím genotypů, subtypů a kvazidruhů HCV. Genom je značně nestabilní. Význam a indikaci jaterní biopsie u chronické HCV infekce pokládá autor za nedílnou součást diagnostického postupu. Pokud však nelze výkon provést, nepovažuje tuto skutečnost za kontraindikaci zahájení protivirové terapie.

Přirozený průběh neléčené HCV infekce je ovlivněn mnoha činiteli. Progrese do jaterní cirhózy (asi 20 % postižených osob) je komplikovaný proces ovlivnitelný mnoha faktory (alkohol!).

Akutní HCV infekce je diagnostikována vzácně pro asymptomatičnost průběhu v časných stadiích. Je však stejným problémem jako chronická forma. V 70-80 % případů přechází z akutní fáze do chronicity. Akutní HCV infekce je v současné době považovaná za indikaci k zahájení antivirové terapie.

Klinický obraz chronické HCV infekce je zcela necharakteristický, proto také bývá chronická forma diagnostikována pozdě. V diagnostice se uplatňují všechny sérologické i molekulárně genetické metody. Autor dále uvádí indikace i kontraindikace terapie, včetně hodnocení odpovědi na protivirovou léčbu. Základem všech terapeutických variant HCV infekce je léčba interferony. Relativně novou formu interferonu představují pegylované interferony, které se staly (v určitých kombinacích) novým léčebným standardem.

Pozornost je v knize věnována jaterní cirhóze při chronické HCV infekci, jejímu průběhu a možnostem léčby, včetně transplantace jater. HCV infekce a hepatocelulární karcinom jsou v úzkém vztahu. Hepatocelulární karcinom představuje vždy obtížně léčitelný nádor. Autor zdůrazňuje nutnost pravidelných kontrol spojených s abdominální sonografií.

Infekce virem hepatitidy C patří mezi onemocnění, která mohou manifestovat i postižení jiného orgánu než jater. Problematika je zachycena v kapitole nazvané Extrahepatální manifestace HCV infekce. Kapitola je doplněna mj. instruktivními obrázky.

Samostatně zpracována je terapie atypických případů chronické HCV infekce, včetně koinfekcí (např. HCV a HIV, která je velkým terapeutickým problémem, dále HCV u hemofiliků, u osob s psychiatrickým a neurologickým onemocněním a dalších). HCV infekce dětského věku má své zvláštnosti, je zpracovaná zvlášť. Představuje malou část ze všech infikovaných virem hepatitidy C. Jaterní cirhóza u dětí je vzácná, infekce má mírnější průběh.

V další kapitole o vakcínách jsou popsány jednotlivé druhy vakcín a jejich působení; účinná vakcína proti HCV dosud nebyla nalezena. Následují doporučené postexpoziční postupy a ekonomické hodnocení léčby. Autor závěrem první části uvádí pravděpodobné cesty budoucího vývoje, neboť dosud je v celé problematice mnoho nevyjasněných otázek, např. v odezvě imunitního systému organismu, v kritickém zhodnocení dosavadních epidemiologických znalostí, v nedostatku dat o pacientech s HCV infekcí a přidruženými chorobami apod. Je nutno také definovat optimální léčebný režim. Řada otázek čeká na odpověď. K tomu je nutno uskutečnit dostatečný počet kvalitních studií i úzkou mezinárodní spolupráci. První část monografie je dokumentována velkým počtem odborných citací (v počtu 551).

Ve druhé části knihy jsou zachyceny výsledky a zkušenosti autorovy klinické a výzkumné práce, jsou zde uvedeny používané sérologické metody, epidemiologické analýzy souborů, dále např. epidemiologické parametry u určitého počtu sledovaných, hodnocení aktivity postižení jater, zkušenosti a výsledky léčby interferonem ?, včetně terapie pomocí kombinace PEG-IFN a ribavirinu, které autor pokládá v současnosti za dosud nejúčinnější terapeutickou variantu. Nejdůležitější poznatky pro praxi tvoří stručné shrnutí v závěru knihy.

Samozřejmou součástí publikace je uvedený přehled literatury a rejstřík. Text výborně doplňují četné grafy a tabulky.

Ačkoliv autor upozorňuje na všechny stávající problémy tohoto onemocnění a na řadu nevyjasněných otázek, podrobně a velice přehledně přibližuje všechny dosavadní znalosti o infekci virem hepatitidy C, včetně současných diagnostických, terapeutických i preventivních možností. Publikace je proto zdrojem nesmírně cenných odborných informací.

MUDr. Olga Wildová

Recenze

MUDr. P. Urbánek je znám v lékařské, ale především hepatologické veřejnosti jako jeden z našich předních znalců problematiky infekčních hepatitid. Nepřekvapí proto, že z jeho pera vychází monografie věnovaná problematice typu C infekční hepatitidy. Tomuto tématu je celosvětově věnována mimořádná pozornost (infekční hepatitidy A a B již mají období největšího zájmu za sebou) z řady důvodů. Především se ukázalo, že HCV infekce je jednou z hlavních příčin chronických jaterních onemocnění. Celosvětově se infikovaná populace odhaduje na 160 000 000 obyvatel. Současně se soudí, že jak akutní, tak i chronická hepatitida, cirhóza a hepatocelulární karcinom mohou být důsledkem infekce HCV. O významnosti tohoto onemocnění není pochyb. Především proto je tato kniha aktuální a významná.

Vlastní text má cca 200 stran. Je schematicky rozdělen na část obecnou, přinášející literární přehled problematiky (128 stran), a část představující vlastní výsledky (50 stran).

Obecnou část nazvanou Literární přehled problematiky tvoří soubor kapitol věnovaných epidemiologii, metodám detekce infekce, genetické charakteristice viru hepatitidy C, terminologické a histologické klasifikaci hepatitid, interpretaci výsledků jaterní biopsie, průběhu onemocnění, problematice akutní a chronické infekce, vzniku jaterní cirhózy, hepatocelulárního karcinomu, extrahepatální manifestaci HCV infekce, terapii infekce u dospělých i u dětí, možnostem vakcinace ad. V oddíle Vlastní výsledky autor uvádí: epidemiologickou analýzu souboru, použité diagnostické laboratorní metody, formy HCV infekce, hodnocení aktivity jaterního postižení, odpovědi na léčbu ad.

Text je psán dobrou češtinou, i náročnější kapitoly jsou dobře srozumitelné. V (netypicky) zařazené části vlastních výsledků najdou zvláště klinicky orientovaní čtenáři odpovědi na řadu důležitých otázek. Text je opatřen množstvím přehledných tabulek a obrázků pomáhajících porozumění složitějšího textu anebo numericky dokumentujících některá fakta.

(Až příliš) bohatá literatura uvedená za první částí (551 citací) je sice z posledních deseti let, ale převažují prameny z posledních pěti roků. »Vyzkoušel« jsem rejstřík a zjistil, že - ač kratší - je funkčně dostačující. Kniha je tištěna na pěkném papíru, dvoubarevnost jí zbavila obvyklé šedosti a zvýraznila především tabulky a obrázky. Po redaktorské stránce jí byla věnována pečlivost vlastní nakladatelství Galén.

Knihu doporučuji všem hepatologům, pracovníkům JIP, dialyzačních a chirurgických pracovišť. Všichni z ní budou mít užitek.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.