Zdravotnické nakladatelství Galén

Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5, tel. 257 326 178, http://www.galen.cz


Katalog - Detail knihy

obálka

Fejetony

Spisy Jaroslava Hutky, sv. 3

Recenze

JAROSLAV HUTKA VYDAL KOMPLETNÍ SOUBOR SVÝCH FEJETONŮ

 

Jako další svazek sebraných spisů Jaroslava Hutky, které vydává nakladatelství Galén, vychází souborné vydání písničkářových fejetonů.

Fejeton má v Hutkově díle v 70. letech zásadní postavení. Za jeho první fejeton můžeme považovat text Festival se konal z roku 1977, reagující na poslední veřejné Hutkovo vystoupení na festivalu v Pezinku před ochodem do exilu. Jeho součástí je i písňový text Náměšť, tedy slova songu, který písničkář napsal jako hymnu zakázaného festivalu v Náměšti a jenž se v roce 1989 stal jednou z „hymen" Sametové revoluce.

 

Hutka pro sebe objevil žánr fejetonu jako jediný možný prostředek k navázání spojení mezi sebou a publikem, jemuž byl komunistickým režimem násilím odňat. Tomu odpovídal i způsob šíření fejetonů v letech 1977-78, šlo o „divoké" opisy strojopisů, opisovaných neznámými lidmi, obvykle bývalými posluchači a studenty, a kolující zejména na středních a vysokých školách.

Po odchodu do exilu uveřejňoval Hutka své nové fejetony v exilových časopisech, aby je v roce 1989 shrnul do knihy Požár v bazaru. Po návratu do vlasti v roce 1990 Jaroslav Hutka v psaní fejetonů pokračoval a uveřejňoval je ojediněle v denním tisku. S nástupem internetu šíří v posledních letech své fejetony také elektronickou cestou.

 

Souborné knižní vydání, jehož editorem je renomovaný Jan Šulc, obsahuje všechny zachované fejetony z let 1977 až 2008, raritou je první Hutkův pokus o fejeton z roku 1969 s názvem Hra, kterým chronologicky řazená kniha začíná. Více než třetina fejetonů je zde publikována vůbec poprvé.

Fejetony vycházejí jako celkově třetí pořadový svazek Spisů Jaroslava Hutky. V loňském roce vyšel pořadový svazek 2 - Básně, na rok 2010 se připravuje vydání dvou svazků Hutkových próz (svazky 4 a 5) a písňových textů (svazek 1).

Nejočekávanějším dílem spisů bude zřejmě ten poslední, osmý, s názvem Svazek „Zpěvák", který bude obsahovat kompletní komentované vydání záznamů, které na písničkáře vedla komunistická Státní bezpečnost.

Ondřej Bezr


Recenze

PÍSNIČKÁŘ JAROSLAV HUTKA JE TAKÉ BÁSNÍK A FEJETONISTA

 

Jeho první fejetony byly šířeny samizdatově, další vyšly v samovydavatelství Sebetlač, až posledního vydání se ujal domácí nakladatel

 

Praha - Nakladatelství Galén zahájilo v roce 2008 vydávání osmidílných Spisů písničkáře Jaroslava Hutky. Vycházejí na přeskáčku. Poslední vydané Fejetony nesou pořadové číslo tři a na trhu již je díl druhý, shrnující Hutkovu básnickou tvorbu. Následovat budou opožděný první svazek s písňovými texty a dalších pět knih Spisů, kompletujících prózy, rozhovory i dobové dokumenty.

 

Svazek s číslem 2 - Básně - obsahuje především poezii dosud nikde nezveřejněnou. Čtenář se s většinou básní setkává poprvé. Souhrn celoživotního básnického díla známého českého písničkáře představuje Hutkův básnický deník od roku 1965 až do devadesátých let.

Rozsáhlý projekt vydání celoživotního literárního díla písničkáře a básníka zatím končí svazkem, jenž shrnuje zachované fejetony a další prozaické texty. Část byla již dříve publikována samizdatově nebo ve dvou výborech Požár v bazaru a Podzim je tady. Souborné vydání zahrnuje veškeré fejetony, z nichž více než třetina vychází knižně vůbec poprvé.

Nabízí pohled nepohodlného umělce a poté emigranta z donucení na dobu totality i řadu komentářů k současné realitě. Fejetony obstojí i jako samostatná kniha. „Fejetony jsem začal psát v roce 1977, když mi bylo zakázáno koncertování a já měl najednou spoustu volného času. V poslední sezoně 1976/77 jsem měl 170 koncertů. Fejetony byly šířeny samizdatově, to znamená přepisováním na psacím stroji," uvedl Jaroslav Hutka.

V roce 1989 autor v Rotterdamu založil samovydavatelství Sebetlač a fejetony disidentské a emigrantské vydal v knize Požár v bazaru. Je nazvaná podle fejetonu, který napsal v roce 1979 po návratu z amerického turné.

„U emigrantů mi udělal podobný malér jako nedávno píseň Udavač z Těšína u celého národa. Byl jsem tehdy prohlášen za zrádce a několik let jsem si česky nezahrál, takže jsem se naučil holandsky a vystupoval jsem v tomto neatraktivním jazyku," doplnil písničkář.

Fejetony prvních sedmi ponávratových let Hutka vydal v knize Podzim je tady, všechny další šířil většinou elektronicky a nakonec zcela rezignoval na psaní do novin.

„Největší radost mi ale udělaly fejetony, jež vydavatel našel v balíku papírů, který jsem mu předal a který byl jakýmsi značně nepořádným archivem všeho možného. Netušil jsem, že se tam dají najít takové poklady. Do přílohy k Básním i Fejetonům jsem dal ediční poznámku od Jana Šulce, který obě knihy zpracoval jako redaktor a má hlavní zásluhu na tom, že tyto Spisy, kterých bude osm, vycházejí. Fejetony se čtou dobře, tak si je kupte," uzavřel Hutka.

Ludmila Koulová


Recenze

HUTKOVY FEJETONY SE ČTOU JAKO ROMÁN

 

Velkorysý projekt vydání celoživotního literárního díla písničkáře, básníka i spisovatele Jaroslava Hutky pokračuje svazkem, shrnujícím všechny zachované fejetony a další prozaické texty „fejetonu příbuzné". Kniha obsahuje materiály převážně z rozmezí let 1977 až 2008, včetně řady dosud nepublikovaných textů. Nabízí osobitý pohled na dobu totality z pozice „nepohodlného" umělce a posléze emigranta z donucení i řadu trefných komentářů k „posametové" realitě.

Nejstarší text, úvaha o vnitřní svobodě a štěstí jedince nazvaná Hra, pochází již z roku 1969. Hutka se však začal pravidelně věnovat fejetonům až od roku 1977, kdy mu režim znemožnil koncertní vystupování. Fejetony Hutkovi nahrazovaly kontakt s publikem, když kolovaly mezi lidmi coby samizdaty a v opisech.

 

Od fejetonu k životopisné črtě

Ne všechny texty naplňují definici fejetonu, občas se mění spíše v krátké životopisné črty, ale to vůbec není podstatné. Důležitější je, že díky návaznosti témat a plastičnosti obrazů dokáží strhnout, působí nejen jako subjektivní glosy minulých událostí, ale spíše jako čtivá osnova k biografickému románu, souvislá próza o životě pod tlakem mocenské zvůle komunistů a jejich policejního aparátu i o rozčarování bezprávnou „svobodou" dnešního českého politického Kocourkova.

 

„Jen" poctivý vlastní názor

Hutka je výborný pozorovatel, je mu cizí lhostejnost. Chybí mu shovívavost, občas z něj mluví zahořklost - naštěstí. Ono bývá často prospěšné hořkosti vyplivnout a formulovat názor natvrdo. Navíc těší, že Hutka sám sebe neidealizuje, nestydí se odkrývat vlastní hněvivost, vlastní chyby a pochyby. Nehraje si na zneuznaného posledního spravedlivého, byť tento pocit by šlo některým fejetonům z poslední doby podsunout. Jen poctivě říká vlastní názor.

Hutkovy Spisy vycházejí na přeskáčku. Fejetony nesou pořadové číslo 3 a na trhu již je díl druhý, shrnující Hutkovu básnickou tvorbu. Následovat budou opožděný svazek první s Hutkovými písňovými texty a dalších pět knih Spisů, kompletujících prózy, rozhovory i dobové dokumenty. Fejetony ovšem obstojí i mimo řadu, jako samostatná kniha.

Tomáš S. Polívka



ZPĚT na detail knihy