Vandrovali hudci

Recenze

Znovu vychází slavné Hutkovo album Vandrovali hudci. S řadou bonusů

Nakladatelství Galén vydalo v ediční řadě Olivovníky další lahůdku pro fanoušky české folkové scény 70. let: kompletní nahrávku druhého alba Jaroslava Hutky Vandrovali hudci. Znějí zde i dosud neznámé písně.

Jaroslav Hutka směl za minulého režimu ve své vlasti oficiálně natočit a vydat pouze lidové písně. Několik nahrávek pro malé desky z konce 60. let bylo nedostupných, po ruské invazi v roce 1968 se ustrašení úředníci v době začínající normalizace tak báli vlastních Hutkových písní, že neplánovaně způsobili nové malé "národní obrození".

Svými zákazy totiž pomohli jak Hutkovi, tak vlastně celé generaci jeho posluchačů objevit skutečnou lidovou píseň ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše. Hutkovo publikum jeho provedení několikasetletých písní okamžitě přijalo a vytvořilo mu navíc úctyhodný sbor. Ten je zachycen už na písničkářově debutu Stůj, břízo zelená (1974).

Nahrávky pro druhé Hutkovo album byly natočeny ve čtvrtek 5. února 1976 na veřejném koncertu s názvem Jaroslav Hutka zpívá z klasiků folklóru - Erben / Sušil / Bartoš v Etnografickém ústavu dnešního Moravského zemského muzea v Brně, v Paláci šlechtičen v tehdejší Gagarinově ulici 1.

Zpěváka na koncertě doprovázeli rockoví hudebníci Radim Hladík na kytaru a Fedor Frešo na basovou mandolínu. Ze sedmnácti natočených písní vybral folklorista a rozhlasový redaktor Jaromír Nečas původně dvanáct nahrávek, z výběru okamžitě "vypadla" píseň Chodil pánbů po poli.

Hutkův a Nečasův nemarxistický název alba Hádala se duše s tělem vydavatel okamžitě zamítl a zvolil neutrální titul Vandrovali hudci. LP deska s titulní kresbou Zory Růžové, dvojicí fotografií Josefa Kratochvíla a bez jakékoli přílohy se tak stala poslední domácí oficiální nahrávkou Jaroslava Hutky na dlouhých čtrnáct let.

"Deska byla vyrobena v rekordním čase v září 1976 a pět dní nato, co byla distribuována do obchodů, navštívila StB Supraphon, ale už bylo pozdě. Tohle kolo jsem zatím ještě vyhrál, ale tím to také končilo," vzpomíná Jaroslav Hutka na vydání desky.

Nové vydání alba Vandrovali hudci obsahuje kromě původního LP navíc šest nově objevených písní z archivu brněnského rozhlasu. Posluchači tak poprvé mohou slyšet kompletní záznam slavného koncertu z Brna 1976, necelý rok před Chartou 77 a následným odchodem Hutky do holandského exilu.

Deska vychází v luxusním provedení. Krabička obsahuje digipack s kresbami Zory Růžové, ve čtyřicetistránkové knížečce posluchač najde texty písní, Hutkův článek Baně moravské, rozhovory Milana Tesaře s Jaroslavem Hutkou, Radimem Hladíkem a Fedorem Frešem, řadu fotografií, dokumentů a ediční poznámku o dobrodružném zrodu tohoto alba.

Ondřej Bezr

iDnes, 10. ledna 2013

http://kultura.idnes.cz/vychazi-reedice-hutkova-alba-dgs-/hudba.aspx?c=A130109_145252_hudba_ob

Ondřej Bezr

Recenze

Dvě folkové legendy

Nakladatelství Galén se ve své bohaté ediční činnosti opět vrátilo k letitým nahrávkám dvou osobností naší folkové hudby a vydalo reedice jejich nahrávek.

(...) Druhým folkovým bardem, jemuž Galén věnuje pozornost, je JAROSLAV HUTKA. Ten odehrál 5. února 1976 v Brně se spoluhráči Radimem Hladíkem a Fedorem Frešem koncert, jehož náplní byly jím upravené lidové písně ze sbírek Karla Jaromíra Erbena, Františka Sušila a Františka Bartoše. Koncert se zpívajícím publikem byl nahráván a jedenáct znamenaných písní vyšlo v roce 1976 na LP Supraphonu nazvaném podle první písně VANDROVALI HUDCI. K tomuto materiálu bylo přidáno dalších šest písní z koncertu uchovaných v archivu Českého rozhlasu Brno a vzniklo tak více než sedmdesátiminutové album na kompaktním disku. K němu je přiložen obsáhlý booklet s několika fotografiemi, písňovými texty a dalším zajímavým textovým materiálem včetně rozhovoru Milana Tesaře s Jaroslavem, Radimem a Fedorem. Texty písni se čtou dobře, ty tu jsou skutečně "černé na bílém", ale na vše ostatní je třeba si velmi dobře posvítit a navíc lesknoucí se papír různě natáčet, aby se písmenka dala vyluštit. Důvod? Na černém podkladě se tisk v barvě šedofialové poněkud ztrácí. O tom, že světlejší tisk textu by vše vyřešil se lze přesvědčit na zmíněných rozhovorech, kde bíle vytištěné otázky ze stránek přímo svítí, zatímco odpovědi je nutno luštit. Je to škoda, protože tyto okolnosti mohou od přečtení osmnácti stran zajímavého textu ledaskoho odradit.

Ivan Kott

Jonáš, 2013, č. 6, s. 26

Ivan Kott

Recenze

Duše. této a temno

Po první, komerčně úspěšné desce lidových písní Stůj, břízo zelená dostal Jaroslav Hutka šanci nahrát pokračování. I když šance je příliš silné slovo, protože své vlastní skladby vydat nemohl, původní název alba Hádala se duše s tělem mu změnili na neškodné Vandrovali hudci a z těchže důvodů vyhodili písničku Chodil pánbů po poli. Týden poté, co "elpíčko" spatřilo světlo světa, zakázala Státní bezpečnost vydavatelství Supraphon s nepohodlným zpěvákem spolupracovat. Při výběru materiálu, jímž budoucí disident důstojně odpověděl na ostrakizaci svého autorského repertoáru, sehrálo zásadní roli seznámení se sbírkami Františka Sušila a Františka Bartoše. Moravské lidové balady v sobě měly kýžené duchovno i víceznačnost, aniž by se staly středem zájmu novodobých cenzorů. Po hudební stránce dala Hutkovu projevu nový rozměr přítomnost kytaristy Radima Hladíka a Fedora Freša, který přispěl basovou mandolínou. Natáčelo se začátkem února 1976 na koncertě v brněnském Etnografickém ústavu, deska vyšla v září. Nyní se vrací v rozšířené reedici nakladatelství Galén.

Michal Bystrov

Lidové noviny, 2. března 2013, s. 32

Michal Bystrof

Recenze

Péčí Galénu vyšla ve výpravné edici poprvé kompletní nahrávka Hutkova druhého alba, kde lidové písně ze zpěvníků Sušila, Bartoše i Erbena v podání hlavního aktéra rámovaly sólové vyhrávky Radima Hladíka a linky basové mandolíny Fedora Freša. Supraphonskou selekci jedenácti snímků v roce 1976 limitovala nejen kapacita LP desky, bontonskou reedici vedle zcenzurované balady Chodil pánbů po poli doplnilo jen pár nesourodých bonusů. Nyní vydaly rozhlasové archivy pět zbývajících písní (mj. Soudili synečka a Šibeničky), jež 5. února '76 v Etnografickém ústavu Moravského muzea zazněly. Se sborem publika má celek rozměr folkového mystéria. Památná deska, kde folklór v Hutkových úpravách zlidověl podruhé.

Pavel Víšek

Rock a pop, 2013, roč. 24, č. 2, s. 61

Pavel Víšek

Recenze

Hutkův pomník: Vandrovali hudci

Reedice slavného alba z roku 1976 (Supraphon), k němuž producent Lubomír Houdek připojil ještě několik nevydaných písní z archivu Českého rozhlasu Brno, je další perlou na pomyslném galénovském folkovém náhrdelníku. I když byl tento milník českého folku už v minulosti znovu vydán, nebylo to nikdy v tak obsažné a ucelené podobě. Nádherně graficky vypravené CD se čtyřicetistránkovým bookletem uvádí posluchače i čtenáře do dobových souvislostí a Hutka sám rozebírá, co našel v proslulé Sušilově sbírce, v tom psanému fundamentu moravské lidové písně, z něhož později čerpali i mnozí další nefolklorní interpreti, včetně Čechomoru. Hutka v ní ovšem objevil něco jiného než tito pozdější šiřitelé, nalezl v ní především balady a v nich člověka: Přes propast doby člověka živého a současného, s jeho věčnými osudovými dilematy a dramaty, to vše v prosté a krystalicky vybroušené poetické podobě z úst a duše lidového tvůrce.

Tato témata byla za normalizace natolik aktuální, že tehdejší režim nemohl Hutku nechat dlouho působit. Gramofonová deska s výběrem nahrávek z koncertu, který uspořádal Český rozhlas Brno v době, kdy Hutka už začínal mít v Praze velké problémy, ještě stačila vyjít. K části posluchačů se dostala, ale vzápětí byla stažena a zanedlouho poté Hutka emigroval. Díky těmto uniknuvším elpíčkům se však rozšířila legenda, jejíž kouzlo netkví jen v "zakázanosti", jak by mohli podotknout škodolibci, ale především v nadčasovém obsahu, v prostotě Hutkova až písmáckého projevu, v kongeniálním doprovodu kytaristy Radima Hladíka a baskytaristy Fedora Freša a zároveň v posluchačích, kteří si v intenzivní atmosféře souznění zpívali se zpěvákem refrény těch dlouhých příběhů.

Jiří Plocek

Kulturní noviny, 14. ledna 2013

www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/tip-tydne/hutkuv-pomnik-vandrovali-hudci

Jiří Plocek