Jde to i slušně

Autoři

Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.

(9. dubna 1937 v Bratislavě)

V letech 1955-1961 studoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1964 složil atestaci I. stupně a v roce 1967 atestaci II. stupně z vnitřního lékařství, v roce 1971 složil pak atestaci z hematologie a transfuzní služby, v roce 1982 z klinické onkologie a v roce 1987 z organizace a řízení. V roce 1976 obhájil kandidátskou disertační práci (CSc.), v roce 1982 docentskou habilitační práci a byl jmenován docentem. Po obhájení doktorské disertační práce (1986) mu byl udělen titul DrSc. V roce 1988 byl jmenován profesorem. Kromě členství v ODA (1992-1995) nebyl nikdy členem žádné politické strany.

Po absolvování fakulty a půlroční vojenské služby začal pracovat jako sekundář chirurgického oddělení nemocnice v Roudnici nad Labem, ale brzy se vrátil do Prahy (jako sekundární lékař, odborný asistent a docent) na II. interní kliniku VFN. V letech 1988-1990 jako přednosta řídil Onkologickou kliniku VFN, v roce 1990 byl jmenován přednostou I. interní kliniky VFN, kterou vedl do konce roku 2007. V letech 1989-2009 byl rovněž vedoucím katedry klinické onkologie IPVZ a v letech 2002-2007 byl i ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Po listopadové revoluci 1989 byl prvním ministrem zdravotnictví a sociálních věcí ČR (1989-1990), v letech 1990 až 1993 byl proděkanem 1. lékařské fakulty a v letech 1994-2006 zastával funkci prorektora pro vědu a prorektora editora Univerzity Karlovy.

Byl místopředsedou Správní rady grantové agentury MZ ČR/IGA (1990-2007), členem vědecké rady AV ČR (2001-2009) a soudním znalcem pro obor zdravotnictví, onkologie, hematologie, interna (2004-2007). V letech 1986-2003 členem výboru České onkologické společnosti ČLS JEP a v letech 1999-2003 jejím předsedou. V letech 1992-1995 byl místopředsedou European School of Oncology. Pracoval jako předseda komise pro obhajoby DrSc. - vnitřní lékařství (1990 až 2002) a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace (1992-1998).

Jeho pracovní zaměření vyplývá z kvalifikace ve vnitřním lékařství, se zvláštním zřetelem k podoboru hematologie. Od poloviny 70. let se systematicky věnuje též problematice onkologické, zejména protinádorové chemoterapii. Patří k zakladatelům této disciplíny u nás a již v roce 1974 publikoval první monografii věnovanou této problematice. Organizoval řadu domácích i mezinárodních konferencí a aktivně pracoval v odborných společnostech (hematologické, chemoterapeutické a onkologické).

Publikoval dvacet monografií (desetkrát jako jediný autor, desetkrát jako hlavní autor a editor, respektovaná učebnice Vnitřní lékařství vyšla ve čtyřech vydáních). Spoluautorsky se podílel na několika dalších monografiích. V odborných časopisech publikoval více než 300 sdělení (45 v zahraničních časopisech). Je autorem a spoluautorem řady učebních textů pro mediky, bakaláře a zdravotnické školy. Za své publikace získal opakovaně různé ceny. Monografii Protinádorová chemoterapie byla udělena Cena ministra školství, I. cena za odbornou literaturu IPVZ a cena Nadace Paula Janssena. Je autorem kapitol v několika monografiích domácích autorů a kapitoly v zahraniční monografii (Chemotherapy side effects and their management - Marcel Dekker, New York, 1999).

Je nositelem několika desítek odborných i společenských ocenění za vědeckou a publikační činnost, mj.: Hynkova cena za monografii Použití cytostatik v hematologii (1975), cena Českého literárního fondu za vědeckou literaturu (1980), Zlatá medaile Univerzity Karlovy (1997), medaile T. G. Masaryka (1998), cena Nadace Českého literárního fondu a Nadace J. Hlávky v oblasti lékařských věd (2002), medaile prezidenta republiky Za zásluhy o stát v oblasti vědy (2003), medaile AV ČR De scientia et humanitate optime meritis (2007), Medaile Jana Evangelisty Purkyně (2011), Národní cena vlády ČR Česká hlava (2012) a mnohé další.