Trendy soudobé diabetologie. Svazek 7

Ukázka

Z předmluvy

Publikační řada Trendy soudobé diabetologie se již pět let snaží dostát svému názvu a předkládat čtenářům nové poznatky v teoretických a klinických lékařských oborech, které mají vztah k problematice diabetes mellitus (DM) a jeho komplikacím.

Aby Trendy vyjadřovaly skutečně soudobé názory a vědomosti o diagnostických a léčebných postupech u nemocných s diabetem, rozhodla jsem se v dalších dílech věnovat vždy nejméně jednu kapitolu problému, který již byl v Trendech zařazen a od jehož otištění uplynulo více než pět let.

V tomto díle se podíváme znovu na problém diabetické nefropatie. Kapitola má podtitulek Diabetická nefropatie - jsme schopni čelit její explozi?, kterým prof. MUDr. V. Tesař, DrSc., charakterizoval mezioborový postgraduální seminář v únoru 2002 v Praze. Námět i obsah předkládané kapitoly vychází z obsahu tohoto semináře, který byl určen pro diabetology a nefrology a jehož cílem byla vzájemná informovanost lékařů obou odborností o úskalích prevence a léčby především časných stadií této závažné diabetické komplikace. Vzájemná spolupráce diabetologa a nefrologa může být rozhodujícím krokem k úspěšnosti prevence a léčby diabetické nefropatie u nemocných s DM 1. i 2. typu. V kapitole se můžete seznámit s pohledem diabetologa a nefrologa na časná i klinicky rozvinutá stadia DN a se současnou možností jejich léčby. Nechybí ani přehled léčby terminálních stadií této chronické komplikace diabetu.

Další tři kapitoly jsou věnovány problémům, které jsou v publikační řadě Trendů zpracovány poprvé.

Druhá, rozsáhlá kapitola vychází z běžné klinické praxe a snaží se upozornit na situace, kdy může být znalost úrovně endogenní sekrece inzulinu rozhodující pro správnou indikaci farmakologické léčby diabetiků 1. a 2. typu. První část kapitoly uvádí v přehledu, jak možnost stanovení C-peptidu ovlivnila směr výzkumu v diabetologii a pomohla lépe pochopit etiopatogenezi diabetu. Ve druhé části se autorka snaží upozornit na důležitost stanovení C-peptidu u některých nemocných s klinicky ne zcela typickým obrazem diabetu 1. nebo 2. typu. Znalost koncentrací C-peptidu může lékaři významně pomoci jak pro správnou klasifikaci DM, tak pro zahájení adekvátní léčby inzulinem nebo perorálními antidiabetiky.

Profesor Svačina nás ve třetí kapitole upozorňuje na možnosti vzájemné souvislosti mezi diabetes mellitus a kolorektálním karcinomem. Výskyt obou těchto nemoci v posledních letech v rozvinutých zemích významně stoupá.

Poslední kapitola je věnována syndromu inzulinové rezistence z pohledu diagnostických možností. Autorka, doc.Rosolová, se také zmiňuje o některých nově odhalených rizikových faktorech metabolického syndromu i prognóze nemocných s inzulinovou rezistencí.

doc. MUDr. Jindřiška Perušičová, DrSc.