Psychiatrie v medicíně a medicína v psychiatrii

Ukázka

Předmluva:

První sjezd České psychiatrické společnosti se konal v roce 1996 s mottem „Integrace v psychiatrii, komplexní přístup k duševním poruchám". Tehdy se podařilo, aby se na konferenci sešli zástupci všech významnějších odborných společností, zasahujících do problematiky duševního zdraví a duševních poruch. V této nově založené tradici se nám daří pokračovat.

Druhý sjezd v roce 1998 byl věnován tvorbě algoritmů psychiatrické léčby. V roce 1999 jsme pak skutečně zveřejnili publikaci s 13 doporučenými standardy a přehledem dětské psychiatrické léčby. Kniha byla oceněna Kuffnerovou cenou. Nyní jsme se rozhodli naše doporučení inovovat a eventuálně rozšířit.

Na třetím sjezdu v roce 2000 jsme po několika letech usilovné práce speciálně vytvořeného týmu schválili koncepci našeho oboru, která by měla přispět k jeho potřebné reformě. Tento dokument byl v roce 2002 schválen Vědeckou radou Ministerstva zdravotnictví ČR a doporučen ministrovi k písemnému vydání jako úředního dokumentu ministerstva.

V tomto roce jsme zvolili motto „Psychiatrie v medicíně a medicína v psychiatrii". Proč právě toto téma? Postavení péče o duševně nemocné a psychiatrie je historicky měnlivé a do určité míry specifické. Na jedné straně např. Hippokrates (460 - 370 př.n.l.) řadil psychické nemoci jasně mezi poruchy zdraví. Jeho hypotéza nerovnováhy tělesných šťáv v mozku jako jejich příčina předběhla další vývoj o mnoho století. Na druhé straně J. Sprenger a H. Kraemer vydáním nechvalně známého díla Malleus malleficarum (1487) postavili duševně nemocné zcela mimo oblast medicíny. Díky J. Weyerovi (1515-1588), W. Tukovi (1732-1795), P. Pinelovi (1745-1826) a mnohým dalším se velmi těžce podařilo opět probojovat medicínské pojetí duševních poruch.

Současný enormní vývoj především v oblasti biologické psychiatrie, který je charakterizován udělením Nobelovy ceny za medicínu v roce 2000 A. Carlssonovi, P. Greengaardovi a E. Kandelovi za práce z oblasti centrální neurotransmise, je základním rysem našeho oboru, jenž nás vrací plně do lůna současné biomedicíny a prohlubuje naše vazby s neurologií, endokrinologií a mnoha dalšími obory.

Je pro nás velmi významné, že Světová zdravotnická organizace (WHO) a mnoho dalších významných institucí, např. Světová banka, si uvědomily význam duševního zdraví a jeho poruch pro moderní společnost. Již se těšíme na replikaci celosvětové studie „Global Burden of Disease", která v 90. letech 20. století prokázala, že neuropsychiatrické choroby představují pro moderní společnosti největší zdravotní zátěž, měřenou ztrátou pracovní schopnosti (DALY). Výroční zpráva WHO za rok 2001 byla poprvé v její historii věnována pouze jedné skupině nemocí, a to právě chorobám duševním. Z jejích 10 doporučení vládám bychom jistě měli v naší další práci vycházet a na ně se odvolávat.

Jsme velmi rádi, že pozvání na naši konferenci přijali zástupci odborných společností endokrinologické, gynekologické, kardiologické, neurologické, pediatrické, praktických lékařů a že spolu s našimi odborníky připravili zajímavá sympozia. Bude nás jistě zajímat vliv stresu na duševní zdraví, vzájemné ovlivňování nemocí srdce a mozku, význam pátého decenia v životě ženy v multidisciplinárním pohledu, stejně jako psychiatrická problematika v praxi praktických lékařů či pediatrů. Doufejme, že i výsledky letošní konference se projeví příznivě v dalších letech tak, jak tomu bylo v případě prvních třech konferencí.

prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Praha, květen 2002