Vnitřní lékařství

Recenze

Vnitřní lékařství je bezesporu oborem, jehož učebnice (jak pregraduální, tak postgraduální) jsou vydávány nejčastěji. Téměř »monopol« (v dobrém slova smyslu) na tyto tituly má nakladatelství Galén. Opakovaně vydalo Vnitřní lékařství prof. Pavla Klenera a kol. (1999, 2001, 2006) - obsahem, rozsahem a především úrovní informací je to postgraduální učebnice, prozatím jednoho vydání (2003) se dočkala publikace Základy vnitřního lékařství psaná pracovníky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové pod pořadatelským vedením prof. Jana Bureše a doc. Jiřího Horáčka - obsahem, rozsahem i úrovní informací spíše postgraduální učebnice.

Nyní se k nim řadí učební text Vnitřní lékařství brněnské školy. Je to jeho druhé vydání (první vyšlo v roce 2005), výrazně doplněné, přepracované a modernizované. Je deklarováno jako pregraduální učebnice - tomu odpovídá jak rozsah (586 stran ), tak především informační úroveň. Hlavní editor prof. Petr Dítě si přizval přes 70 spolupracovníků; až na čtyři výjimky jsou z klinik Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a zdravotnických zařízení v Brně.

Předkládaná problematika je rozčleněna do 17 samostatných kapitol různého rozsahu (6-120 stran). Většinou, a pokud to bylo možné, byla zachovávána jednotná vnitřní strukturace jednotlivých kapitol. Tato okolnost je zvláště pro učebnici důležitá. Mimo tradičních a nepominutelných kapitol reflektujících dnes již samostatné specializace »velké interny« byly zařazeny některé netradiční kapitoly, např. Maligní krevní choroby (i když onkologie jako obor samostatnou kapitolu nemá), Geriatrie a gerontologie (uvedeny jsou obecné informace o stárnutí a stáří a některá specifika geriatrické medicíny), Infektologie (jen obecná informace o infekcích CNS, o infekci HIV/AIDS a lymeské borrelióze - střevní infekce jsou krátce zmíněny v kapitole Gastroenterologie). Jako nové jsou zařazeny kapitoly Terapie bolesti a Akutní intoxikace.

Vlastní text je rozšířen přiměřeným počtem přehledných tabulek, kapitola o arytmiích rovněž několika reprodukcemi EKG křivek. Asi mi unikl záměr autorů, ale v celé knize jsem nenalezl ani jeden obrázek diagnostických nálezů zobrazovacích metod (rtg a jeho formy, ultrasonografie, CT, MR, PET/CT, SPECT, nukleární vyšetřovací metody ad.), přestože každá kapitola je uvedena jejich přehledem. Seznam zkratek je úplný, rejstřík byl připraven pečlivě a vyhledávání informací v této rozsáhlé knize rozhodně usnadní.

Odborný text je moderní, aktuální, je psán pěknou češtinou, a proto se dobře čte. Samozřejmě, že při účasti více než sedmdesáti autorů nebylo vždy možné udržet proporcionalitu všech kapitol a eliminovat některé detailizující informace, které v pregraduální učebnici (asi) být nemusely. V kontextu celé knihy jde však o maličkosti.

Každou učebnici je žádoucí uvítat. Vždyť pokaždé reprezentuje velkou námahu a úsilí pedagogických pracovníků předat nejen nejmodernější poznatky oboru, ale často i jejich mnohadesetileté zkušenosti další generaci. Je vyjádřením nezištného postoje starších (učitelů) k mladším (žákům), stávající generace k té nastupující.

Hlavnímu autorovi a editorovi prof. Petru Dítěti i všem jeho spoluautorům je proto možno poděkovat za kvalitní knihu, jíž obohatili náš národní pedagogický fond.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.